Petr Fischer analytik BBC

Už to je velmi důležité a svědčí o jedné velmi podstatné okolnosti.

Sami vědci chtějí jasná pravidla a nestojí o to, aby kdejaký hochštapler doma na koleně kráčel ve stopách všech literárních hrdinů, kteří se snažili vytvořit umělou lidskou bytost, homunkula.

Česká vláda vědcům vyšla vstříc velmi rozumným zákonem. Norma pod velkou pokutou a hrozbou osmiletého vězení jasně zakazuje jakékoliv pokusy o výrobu nového člověka.

Norma pod velkou pokutou a hrozbou osmiletého vězení jasně zakazuje jakékoliv pokusy o výrobu nového člověka

Práci s kmenovými buňkami povoluje výhradně za jediným terapeutickým cílem.

I proto se k výzkumní práci budou moci používat výhradně embryonální buňky z přebytečných vajíček, získaných při procedurách umělého oplodnění či z vajíček nějakým způsobem poškozených.

Ani tak si ale každý nebude moci dělat, co chce. K práci s buňkami bude každé vědecké pracoviště potřebovat souhlas ministerstva školství, které bude při schvalování žádostí vědeckých pracovišť vycházet z odborného doporučení Rady pro výzkum a vývoj.

Prakticky stejná úprava funguje už nějaký čas v Británii a odborná veřejnost ji považuje za velmi dobré řešení sporu mezi etickými problémy a užitečností objevů, které výzkum kmenových buněk může přinést při léčení vážných nemocí.

Přesto ani na ostrovech neutichají kritické křesťanské hlasy, které v práci s vajíčky a embryi vidí zabíjení lidí, případně nemístné vstupování do boží kuchyně. V Česku tomu není jinak, o čemž svědčí i včerejší odmítavé reakce Hnutí pro život.

Náboženské přesvědčení žádná diskuse nezmění, ale může pomoci k odstranění předsudků, které o práci vědců panují. Minimálně otevře cestu k hlubšímu pochopení motivace vědců, kteří ve většině netouží po senzaci, nýbrž po otevření dalších možností v léčebných procedurách.

Náboženské přesvědčení žádná diskuse nezmění, ale může pomoci k odstranění předsudků, které o práci vědců panují

V Česku už na toto téma proběhla řada debat, vědci v nich vždy působili jako lidé, kteří jsou ochotni naslouchat a kteří usilují o pochopení názorů jiných. Většina křesťanských diskutérů, v televizi to byl například etik Petr Příhoda, se ovšem nepřenesla přes hlubokou věroučnou bariéru.

Pro vědce je několikadenní uměle získané embryo jen shlukem buněk, pro věřící je to lidský jedinec, přestože by k jeho skutečnému narození byla potřebná implantace do těla ženy, s níž se při regulovaných výzkumech nikdy nepočítá.

Jeden argument by mohl hluboké filozofické rozdíly mezi příznivci výzkumu využívání embryí pro výzkum kmenových buněk a jejich odpůrci časem přece jen překonat.

Pokud transplantace kmenových buněk opravdu může zachránit život, vrátit lidem zrak, otevřít jim možnosti lepšího života, nestojí taková pomoc bližnímu přece jen za jistý ústupek občas velmi nereflektované ortodoxii?