Na počátku devadesátých let končilo interrupcí každé třetí těhotenství

Podle Českého statistického úřadu celkem provedli přes 27 tisíc interrupcí, což je nejméně od jejich uzákonění v roce 1958.

Česká republika vykazuje vůbec nejnižší potratovost ze všech postkomunistických zemí, ve kterých jsou interrupce dovoleny.

Ještě na počátku devadesátých let končilo interrupcí každé třetí těhotenství.

Za pokles podle statistiků může stále častější používání antikoncepčních prostředků.

Více žen na antikoncepci

Zatímco na počátku 90. let lékaři předepsali antikoncepci asi 17 procentům žen, v roce 2003 antikoncepci bralo 47 procent žen v reprodukčním období.

Na počtu interrupcí v Česku mají stále vyšší podíl cizinky. Podle statistiků to ale nelze přičítat "potratové turistice" z Polska, kde je možnost podstoupit interrupci silně omezena, ale spíše zvyšování počtu cizinek dlouhodobě žijících v ČR.

Většina umělých přerušení těhotenství připadá na takzvané miniinterrupce, které se provádějí do osmého týdne těhotenství.

Mezinárodní srovnání počtu interrupcí komplikuje odlišná legislativa. Interrupce jsou zakázány v Irsku, Portugalsku, Severním Irsku, Lichtenštejnsku a na Maltě.

Švýcarsko a Belgie je statisticky vůbec nesledují, protože je pokládají za soukromou záležitost ženy.

Tabulce zemí, ze kterých jsou dostupná aktuální data o potratech, vévodí Rumunsko s 1,4 interrupce připadající na jednu ženu v reprodukčním věku.