Tereza Zavadilová redaktorka BBC

Původ majetku některých českých podnikatelů je nejasný

Odborníci rozdělují české ekonomické elity do několika skupin.

Část získala potřebné kontakty a někdy i zdroje za bývalého režimu, část zbohatla na kuponové privatizaci a některým se povedly mimořádně dobré obchody.

Další podnikatelé prostě za posledních patnáct let z malé firmy dokázali vybudovat stamilionový majetek.

Postkomunistické elity

Poměrně výraznou skupinou mezi nejbohatšími lidmi jsou i podnikatelé typu Radovana Křejčíře, tedy takoví, jejichž majetek má minimálně sporný původ.

Sociologové a ekonomové se shodují, že ekonomické elity se v České republice od boháčů v zemích, které za sebou nemají zkušenost s komunistickým znárodňováním majetku, nadále liší.

Čtyřicet let přetržené kontinuity vlastnictví je na tváři tuzemského byznysu stále ještě zřetelně patrných.

"Ty kariérní dráhy byly jiné než u západních elit," potvrzuje Milan Tuček ze Sociologického ústavu AVČR.

Krátká historie

Největším problémem je podle něho to, že vytváření ekonomických elit má v Česku příliš krátkou historii. Přesto se tato sféra pomalu mění.

Majetkem vyšším než je miliarda dolarů disponuje údajně jediný Čech

Podle Tučka se na začátku devadesátých let tehdejší nejbohatší vrstva ze sedmdesáti procent skládala z lidí, kteří byli napojeni na komunistický režim.

Byli třeba významnými funkcionáři, jejich rodinnými příslušníky, manažery socialistických závodů či například pracovníky elitních podniků zahraničního obchodu.

Tito lidé disponovali potřebným sociálním kapitálem, tedy hlavně kontakty, jiní byli zvyklí obchodovat se zahraničními firmami, měli lepší vzdělání a uměli jazyky.

Mnozí tito předlistopadoví vedoucí pracovníci se na počátku devadesátých let dostali k privatizacím státních firem.

Česká cesta

Posílení ekonomické pozice těchto lidí nahrávala také tehdy prosazovaná "česká cesta" prodeje státního majetku. Postupná změna elit přicházela v souvislosti s tím, jak do České republiky pronikal zahraniční kapitál.

Od té doby se zde vytváří i nová elita, složená z mladších lidí, kteří za sebou mají například zkušenost z působením z firem v zahraničí.

Síla lidí spjatých s komunistickým režimem je v elitním byznysu v posledních letech na rychlém ústupu. "Takových lidí už je málo, dvacet, třicet procent, "doplňuje sociolog Milan Tuček.

Zatímco tedy lidí s majetkem v hodnotě přes 25 milionů korun žije v České republice zhruba 12 tisíc, miliardářů je jen několik desítek.

Starých struktur ubývá

Miroslav Motejlek z časopisu Týden, který od konce devadesátých let sestavuje žebříčky stovky nejbohatších Čechů, takových lidí napočítal dvaašedesát.

Vychází především z údajů o tržních hodnotách podílů ve firmách, jež tito lidé ovládají. Nezapočítává však restituenty, u nichž je takřka nemožné zjistit skutečnou hodnotu majetku.

Velká část tuzemských magnátů zbohatla při kuponové privatizaci. Motejlek souhlasí se sociologem Milanem Tučkem.Také mezi miliardáři prý lidí s vazbami na komunistický režim ubývá.

"Ztrácejí pozice, spíš jsou na konci žebříčku, třeba majitelé obchodního domu Bílá labuť nebo Ladislav Adamec mladší zůstali tam, kde byli před pěti, šesti lety," říká novinář.

Podle Motejlka v poslední době mezi nejbohatšími roste počet lidí, kteří nezávisle na kuponové privatizaci vybudovali vlastní prosperující firmy.

U nich je prý ale těžké zcela rozpoznat, zda v minulosti nebyli na komunistickou elitu navázáni.

Těžko prokazatelné

V žebříčku nejbohatších Čechů, tedy mezi tuzemskými miliardáři, se objevil i podnikatel Radovan Krejčíř, tedy člověk spojený s podsvětím, původ jehož majetku zjevně souvisel s trestnou činností.

Mají dost finančních prostředků, najímají si nejlepší advokáty a stát s nimi těžko bojuje. Je málo státních zástupců, kteří dokážou čelit elitním právníkům typu Tomáše Sokola Miroslav Motejlek, Týden

I takoví lidé patří mezi finanční elitu a není jich prý málo. Motejlek odhaduje, že mezi lidmi, jejichž majetek se odhaduje na stovky milionů až miliardy korun, jich je zhruba dvacet procent.

Je ale prý velmi složité jim trestnou činnost prokázat.

"Mají dost finančních prostředků, najímají si nejlepší advokáty a stát s nimi těžko bojuje. Je málo státních zástupců, kteří dokážou čelit elitním právníkům typu Tomáše Sokola," říká Motejlek.

Proto prý kauz typu Krejčíř příliš mnoho přibývat nebude, i beztrestnost se prý dá za velké peníze částečně koupit.

"Ti, kdo si vydělali více, jsou bližší tuzemským politikům a vysoce postaveným policistům," zdůvodňuje svou tezi novinář.

Nechtěný žebříček

Tuzemští podnikatelé proto obykle nemívají velkou radost, když se v žebříčku nejbohatších Čechů jejich jméno objeví. I když Miroslav Motejlek říká, že s vyloženě negativními reakcemi se setkává jen zřídka.

Radost z umístění tedy neměl ani finančník Marek Dospiva, který spoluvlastní skupinu Penta. Výše jeho majetku se odhaduje na 6,5 miliardy korun.

"V Čechách je lepší nebýt v žádném seznamu," řekl BBC Dospiva.

Tento podnikatel přišel k prvnímu kapitálu při spekulacích s velmi rizikovými, ale výnosnými cennými papíry na Slovensku v polovině devadesátých let.

Nyní je ve svých pětatřiceti letech údajně třetím nejbohatším Čechem.

Boháči se mění

Podnikatel a textař Michal Horáček byl spoluvlastníkem sázkové kanceláře Fortuna a svůj podíl odhadem za půl miliardy korun prodal nedávno shodou okolností právě Dospivově firmě.

Michalu Horáčkovi prý nijak zvlášť nevadí, že se v seznamech nejbohatších Čechů objevuje. Ale jak říká, těm, kdo se zveřejnění obávají, se nediví:

Počátkem devadesátých let byli na prvních stránkách lidé typu Kožený, Soudek, Stehlík, nechávali se fotografovat, jak si kupují Zápotockého limuzíny, a byl to nesmysl Michal Horáček, podnikatel a textař

"Bojí se, že je někdo bude přepadat nebo unášet děti," vysvětluje Horáček.

Dodává, že když lidé vydělali své peníze poctivě, platí daně a zaměstnávají lidi, přispívají tak k národnímu bohatství. A to přece to není ostuda.

A Michal Horáček dodává, že velkopodnikatelé, se kterými se setkává, se mění.

"Počátkem devadesátých let byli na prvních stránkách lidé typu Kožený, Soudek, Stehlík, nechávali se fotografovat, jak si kupují Zápotockého limuzíny, a byl to nesmysl," vzpomíná Horáček.

Dnes už lidé nekladou důraz na to, co bohatství provází.

Jediný Čech

Časopis Forbes každoročně sestavuje žebříček lidí, kteří disponují majetkem nad jednu miliardu dolarů.

Toto kritérium údajně splňuje jediný Čech, majitel finanční skupiny PPF, Petr Kellner.

Přesto jej Američané do přehledu světových magnátů nezařadili. Možná proto, že á proto, že jeho podnikatelské impérium českého typu pro ně není úplně průhledné.