|
Prostořeká pracovitost | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
"Pokud to tak není a paní státní zástupkyně toto řekla nepodloženě, tak se domníváme, že by neměla zůstat ve své pozici," tak pravil premiér Jiří Paroubek ve čtvrtek v televizi Nova, když se ho redaktoři ptali, co říká korupčním obviněním Marie Benešové na adresu mluvčího ministra spravedlnosti Petra Dimuna. O den později, po setkání s Marií Benešovou, ministrem Pavlem Němcem a ředitelem televize Nova Petrem Dvořákem už premiér tak jasno neměl. Nevymlouval sice ministru Němcovi, aby návrh na odvolání podal, sám pro sebe ovšem chce zohlednit složitost situace Marie Benešová, která inkriminovaný výrok pronesla v telefonickém rozhovoru na - jak jistě všichni uznají - psychicky náročné promoci svého syna. Těžko říct, jestli je premiér tak vcítivý a uznalý člověk, nebo zda pouze vyvažuje napětí, které do vlády Němcův spor s Benešovou vnáší, neboť lidovci i někteří sociální demokraté jsou zcela na straně ženské části tohoto sporu. Není to navíc poprvé, co unionistický ministr projevuje velmi hlasitou nespokojenost s prací nejvyšší státní zástupkyně. Úplně ve stejné situaci byl ministr informatiky Vladimír Mlynář, který podobně obtížně nesl, že jeho postup při uzavírání jedné smlouvy je přezkoumáván speciálně na pokyn Marie Benešové. Tehdy, tvrdí některé zdroje, měl Mlynář na jazyku návrh na její odvolání, ale z nedostatku odvahy a kompetencí na to nedošlo. Teď je situace přehlednější. Ministr Němec si na práci Marie Benešové stěžuje už delší dobu, teď dostal do ruky výrok, který by se nejvyššímu žalobci ve světě asi jen tak neodpustil. Ústa někdy ujedou každému, ale Marie Benešová je prostořeká téměř systematicky. Do určité míry by to bylo pochopitelné, její funkce je politicky velmi citlivá, ale jakási nadměrná otevřenost ve sdělování vlastních názorů je u Marie Benešové občas opravdu bezmezná a není divu, že se objevují podezření z její přílišné rozpínavosti, nad rámec funkce, která je jí určena. To je jádro kritiky, kterou předkládá ministr Němec a kterou už v minulosti vznášeli rovněž opoziční občanští demokraté. I kdyby to pro vládu nebyl dostatečný důvod k odvolání Marie Benešové, ministr Němec ve svém boji jen tak neustane. Personální audit, který se na základě zápisu odstoupivšího státního zástupce Radka Ondruše na nejvyšším státním zastupitelství chystá, určitě proběhne. Pokud se ukáže, že Marie Benešová skutečně doporučuje na posty zástupců lidi, kteří v minulosti těsněji spolupracovali na budování komunistické bezprávnosti, odvolání ji už nemine. Ať už to ale dopadne jakkoliv, ministr spravedlnosti Pavel Němec tak jako tak zůstane vůči své sokyni dál ve velké nevýhodě. Zatímco Marie Benešová s klidem může říct, že za sebou nechala kus práce, ministr Němec se na spravedlnosti zatím může pochlubit pouze jednou urputnou mediální válkou. Riziko, že ministra Němce si po odchodu z vlády budou všichni pamatovat výhradně jako toho, kdo šel po krku Benešové, je mimořádně velké. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||