Mikuláš Kroupa zpravodaj BBC

Hrobka byla objevena pod pohlahou chrámu sv. Víta

Jeho členové totiž objevili Starou královskou hrobku a dokonce se pomocí malé videokamery podívali dovnitř.

Hrobka má dvě místnosti, které jsou pod podlahou těsně před hlavním oltářem v Katedrále svatého Víta.

Vrták vytvořil do kamenné podlahy před oltářem v katedrále sv. Víta asi čtyři centimetry širokou díru vedoucí někam do míst, kde archeologové tušili Starou královskou hrobku.

Do vrtu zasunuli videokameru umístěnou na robotické teleskopické ruce s dosahem čtyři metry.

Co je v hrobce

Jsou to dvě komory spojené oknem. Místnosti jsou velké asi čtyři krát čtyři metry, klenba je skoro tři metry vysoká.

Oko kamery ukázalo na několika místech stěn opracované pískovcové kvádry. K východní zdi komory je přisazen cihlový pilíř podpírající novogotický oltář.

V jedné komoře jsou dvě velké dřevěné schránky, ve kterých jsou kosti a zbytky jakýchsi starších rakví Jan Frolík

Archeologové úzkým vrtem vyzvedávají první vzorky. Je to kus dřeva a textilie.

"V jedné komoře jsou dvě velké dřevěné schránky, ve kterých jsou kosti a zbytky jakýchsi starších rakví," uvádí Jan Frolík z archeologického ústavu Akademie věd.

"Ve druhé komoře je čtyři nebo pět dřevěných schránek s kostmi, čili předpokládáme, že tam byli přemístěni nějací významnější nebožtíci."

"Schránka je kovová, uzavřená. Na ní se nachází nádoba - do ní se obvykle dávaly vyjmuté vnitřnosti," pokračuje v popisu Frolík.

"V opačném rohu této komory je pak hromada zbytků dřevěných rakví, kování, tabulek z těch rakví s nápisy. Na záběrech kamery jsme viděli, že tam je třeba i bota."

Už tam byl Mocker

Ostatky českých panovníků jsou uloženy v takzvané Nové královské hrobce, která je od této znovuobjevené kobky směrem na západ v podzemí katedrály a je běžně veřejnosti přístupná.

Čeští králové byli ale původně skutečně pohřbeni v této staré královské hrobce. Nicméně v roce 1590 byly všechny ostatky přesunuty do nové hrobky.

Architekt Mocker se tam dostal v roce 1872 v souvislosti s přestavbou a úpravou chóru katedrály Jana Maříková-Kubková

Koho stará kobka skrývá, zatím není jasné. Ukázalo se, že před 130 lety do kobky vstoupil architekt, který zpevňoval klenbu pod oltářem katedrály.

"Kromě toho v kobce i uklidil," říká Jana Maříková-Kubková, archeoložka, která kobku se svými kolegy z Akademie věd, objevila.

"Architekt Mocker se tam dostal v roce 1872 v souvislosti s přestavbou a úpravou chóru katedrály. Musel zpevnit základy a tu hrobku jakoby uklidit, takže do této chvíle tam jsou ostatky srovnány do bloků, což ostatně bylo i na filmu vidět."

"Víme, že tam jsou pohřbeni kanovníci a pravděpodobně tři arcibiskupové z 19. století, ale necháváme si ještě rok na kompletní vyhodnocení písemných pramenů a dalších věcí," říká Jana Maříková-Kubková.

Další zjištění

V tuto chvíli je jisté jen to, že se jedná o hrobku, kterou nechal vybudovat Karel IV. pro sebe a svou rodinu.

V roce 1873, kdy se prováděly spěšné stavební úpravy chóru pro oslavy 900. výročí založení kapituly, byla kobka vyklizena a sanována. Od té doby si na hrobku nikdo nevzpomněl.

Mapy a plány architekta Josefa Mockera zapadly do spisů Pražského hradu, kde je objevili po mnoha letech archeologové z Akademie věd. Ti nyní plánují vše prozkoumat a výsledky za rok zveřejnit na vědecké konferenci.

Třeba se na této vědecké konferenci dozvíme i další tajemství Pražského hradu. Vědci se domnívají, že je čekají ještě mnohá překvapení.

"Jedním z nich je například kamenný knížecí stolec, na který byla až do 12. stolení nastolována česká knížata jakožto počátek jejich vlády. Víme, že tady v 10., 11. století pracovala mincovna, která razila denáry - tu bychom taky rádi našli," uvádí Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

"Stejně tak tady po pádu Velké Moravy na začátku 10. století pracovala velice úspěšná šperkařská dílna. Její produkty nacházíme například na pohřebištích."

"Takže to je jenom taková ukázka toho, co by se mohlo najít při dalších průzkumech. A je to taková ukázka toho, že sice archeologové pracují na Hradě už 80 let, ale stále ještě je spousta věcí před námi."