Adam Drda analytik BBC

Ten důraz má svou špatnou stránku: každý nesmysl, který vypadne z úst poslance či předsedy partaje je rozebírán horem dolem, každému "nápadu" se věnuje tiskový prostor i vysílací čas, byť je třeba pravděpodobné, že si na tu věc za týden či dva nikdo nevzpomene.

A naopak: události, jako je boj o zachování vesnic Horní Jiřetín a Černice, ohrožených těžbou uhlí, zůstávají v pozadí, píše se o nich sice, ale nesrovnatelně méně a s menším zápalem.

Přitom tu jde o základní otázky práva, lidské důstojnosti a kvality demokracie.

Počátkem 90. let vláda zavedla těžební limity pro kutání hnědého uhlí. V poslední době se zvažuje, že by mohly být zrušeny: znamenalo by to požehnání pro těžaře z Mostecké uhelné společnosti - a katastrofu pro vesnice, před nimiž se těžba kdysi zastavila.

Obyvatelé /ohrožených vesnic/ většinou nechtějí své domy prodat, nechtějí se stěhovat, nechtějí, aby se místo, kde teď žijí, změnilo v měsíční krajinu

Jejich obyvatelé většinou nechtějí své domy prodat, nechtějí se stěhovat, nechtějí, aby se místo, kde teď žijí, změnilo v měsíční krajinu.

V Horním Jiřetíně a Černicích je víc než 1400 voličů, 75 procent z nich se zúčastnilo referenda, z nich se pak 96 procent vyslovilo proti tomu, aby těžba vesnice zlikvidovala.

Včera se asi dvě stovky místních spojily s ekology. Lidé tak vytvořili živý řetěz, který má vesnice symbolicky chránit, podobně jako pět nově vysazených lip.

Byla to jedna z mnoha akcí - stejní lidé například demonstrovali v Praze před úřadem vlády.

Kdyby nebylo jejich neutuchající aktivity a odporu, kdyby se ve spolupráci s ekology nestarali o sebe a své věci, pak by to zřejmě těžaři a jim naklonění politici měli o hodně jednodušší.

Z Prahy je to sice na Mostecko jen sto kilometrů, ale vypadá to, že pro spoustu pražských politiků i redaktorů jde o takřka nepřekonatelnou dálku.

Za poslední tři měsíce bylo v celostátních médiích problému věnováno asi patnáct - většinou zpravodajských a velmi krátkých - příspěvků.

Z Prahy je to sice na Mostecko jen sto kilometrů, ale vypadá to, že pro spoustu pražských politiků i redaktorů jde o takřka nepřekonatelnou dálku

Zdálo by se samozřejmé, že se těžit nebude, když to místní nechtějí, že nelze nikoho vystěhovat z domova, když nechce své nemovitosti prodat atd.

Jenomže to tak samozřejmé není: o uhlí rozhoduje stát, a existuje tu možnost vyvlastnění domů "ve veřejném zájmu". Možnost sice krajní, ale nikoliv nepředstavitelná.

Česká republika nemusí mít energii z uhlí pro vlastní potřebu, ale ministerstvo průmyslu má na těžbě zájem kvůli exportu - a taky kvůli vizi "průmyslového státu".

Náměstek resortního ministra Martin Pecina, podle kterého je další těžba do budoucna stejně "jasně daná" dokonce už před časem řekl týdeníku Respekt, že existuje cesta, jak pokračovat, i kdyby zůstaly těžební limity v platnosti:

"Mostecká uhelná společnost zažádá báňský úřad o povolení k těžbě. Ten ho sice nevydá, s odkazem na vládní usnesení o limitech - jenže MUS řekne, to nás nezajímá, soudruzi, my jsme soukromá společnost, takže jestli nám to nevydáte, tak my vás zažalujeme u správního soudu..."

"S občany pak (těžební společnost) zahájí jednání... a s těmi, co nebudou chtít odejít, zahájí proces vyvlastnění."

Na podzim se bude schvalovat územní plán Ústeckého kraje, pod který spadají i Horní Jiřetín a Černice, a zdá se, že většina z pětapadesátičlenného zastupitelstva se vysloví pro zachování těžebních limitů.

Žít v permanentním ohrožení musí být úmorné - a na to zřejmě těžaři i průmysloví vizionáři spoléhají: lidé se nakonec unaví a své domy odprodají

Ústecký hejtman Jiří Šulc (ODS), tvrdí, že ani pak nebude vyhráno - vláda by prý musela odepsat zásoby uhlí pod Krušnými Horami - a kdyby přistoupila k takovému kroku, byla by podle něj asi pětasedmdesáti procentní pravděpodobnost, že vesnice přežijí.

Žít v permanentním ohrožení musí být úmorné - a na to zřejmě těžaři i průmysloví vizionáři spoléhají: lidé se nakonec unaví a své domy odprodají.

Ale kdykoli se bude o Horním Jiřetínu a Černicích rozhodovat, bude to zásadní verdikt pro celé Česko: průmyslový stát a de facto krátkodobý ekonomický zisk versus garance individuálních práv, práva na domov a na nedotknutelné soukromé vlastnictví.