Od jeho smrti letos uplynulo 590 let.

V Husinci na Prachaticku se konala na Husovu počest ekumenická bohoslužba.

Program letošní vzpomínky vyvrcholil Husineckou výzvou a vyhlášením desetiletí příprav na 600. výročí v roce 2015.

Ve výzvě, kterou pošlou papeži Benediktu XVI., prosí církevní historici hlavu katolíků, aby se Hus stal pramenem smíření pro všechny vyznavače Krista.

Nedávno zesnulý papež Jan Pavel II. vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Římskokatolická církev ho však nerehabilitovala úplně.

Katolíci stále některé reformátorovy myšlenky považují za mylné.

Vzpomínková bohoslužba se konala také v pražské Betlémské kapli, kde Hus za svého života kázal. Husův význam tam ocenil premiér Jiří Paroubek.

Svoboda svědomí

Státní svátek 6. července je významný především pro Církev československou husitskou i české evangelíky a další protestanty.

Upozorňuje na významné historické kořeny českého národa spojené s křesťanstvím, v Husově případě jde o počátek reformace.

Současní protestanti vyzdvihují na Husově odkazu jako živé momenty stálý zřetel k autoritě Písma, svobodu svědomí, snahu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost.

Hus kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena klatba.

Hus ale odmítl své učení odvolat. Rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici byl v roce 1415 upálen

Od 6. července bude nasvícen pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Ten dosud samostatné osvětlení neměl.