Adam Drda analytik BBC

O Kalouskově návrhu se hlasovalo minulý pátek - a jeho poslanečtí kolegové se jednoznačně odmítli drtivé většiny privilegií vzdát.

Má se na ně zrovna kvůli tomu pohlížet jako na hamouny, kteří neznají meze?

Čeští zákonodárci mají hrazenou dopravu z domova na zasedání sněmovny. V tom asi soudný člověk nebude hledat problém.

Ti ze vzdálenějších regionů, tedy hlavně ze severní Moravy létají bezplatně letadlem.

Na část veřejnosti - soudě aspoň podle článků v českých novinách - to zjevně působí jako projev "mocenské arogance". Ale proč?

Těžko si představit jiné zdůvodnění, než že letadlo je nazíráno jako "hoch přesunovadlo" pro zbohatlíky, buržuje, pro smetánku

Letadlo je normální dopravní prostředek. Z jaké příčiny by mělo být správné, aby se poslanec přesunoval zadarmo vlakem nebo autem a letadlem nikoli?

Těžko si představit jiné zdůvodnění, než že letadlo je nazíráno jako "hoch přesunovadlo" pro zbohatlíky, buržuje, pro smetánku. Část "běžné veřejnosti" s ním letí po roce šetření k moři a to je tak všechno.

Jinými slovy, představa, že by poslanci principielně neměli létat z Ostravy do Prahy aeroplánem je rovnostářství na nepravém místě, je to idea, podle níž by si politici měli užít několikahodinové trmácení ve vlaku nebo v autě, nikoli proto, že by to bylo k něčemu užitečné, ale proto, že tak to dělají všichni ostatní.

Kdyby se bezplatné lety zrušily, nikdo tím nic nezíská - jde jen o variaci známé anekdoty, v níž pan Novák závidí sousedovi kozu, sám takové zvíře nepotřebuje, ale aspoň si přeje, aby sousedova koza chcípla.

Jádro problému je jinde, totiž ve zdvojování privilegií.

Poslanci ze vzdálenějších regionů totiž pobírají k základnímu platu třicet tisíc korun jako příspěvek na dopravu. Letenky se jim pak proplácejí "bokem".

Třicet tisíc na cesty z Prahy do Ostravy a zpátky, to je snad dost. Dá se jistě oponovat, že poslanec nejezdí služebně jenom domů, ale po pravdě řečeno, těch pracovních cest do jiných než volebních krajů, myšleno cest, souvisejících s poslancováním, moc nebude.

Daleko důležitější je otázka je, zda jsou všechny ty cesty českých poslanců k něčemu, zda často nejde spíš o výlety

Další potíž je, že poslanci, kteří pravidelně létají, mají zlatou kartu aerolinií, na kterou se jim ukládají tzv. věrnostní body - po určitém počtu nalétaných mil mohou získat zadarmo zpáteční letenku prakticky kamkoli, i pro soukromé účely.

To je divné, protože člověk ve státních službách nemá získávat osobní výhody, které nesouvisejí s jeho povoláním. Věc se snad dá řešit jednoduše, dohodou parlamentu s aeroliniemi.

Kdyby tedy chtěl Miroslav Kalousek problém řešit - jak se politicko-úředním žargonem říká - "systémově", pak by se asi musel pokusit cosi udělat se zlatými kartami, ale především žádat zrušení zdvojených privilegií: nejen u poslaneckých kolegů, kteří používají letadlo, ale i u těch, co jezdí po železnici nebo vozem.

Šéf lidovců taky navrhoval, aby si poslanci snížili "diety" na zahraniční cesty - dnes dostávají dvojnásobek, co běžní zaměstnanci. Ale opět se lze ptát proč?

Pokud ústavní činitel někam jede representovat stát, měla by to snad být natolik významná cesta, že stojí za to, aby při ní při běžných výdajích nemusel počítat peníze.

Daleko důležitější je otázka je, zda jsou všechny ty cesty českých poslanců k něčemu, zda často nejde spíš o výlety.

Známé je v tomto ohledu například loňské putování pětičlenné poslanecké delegace do Thajska a Vietnamu, kdy z osmidenního pobytu v jihovýchodní Asii strávili politici čtyři dny na výletech po slavných místech nebo "odpočinkem v hotelu".

Člověk ve státních službách nemá získávat osobní výhody, které nesouvisejí s jeho povoláním

Ani tyhle věci by přijetí Kalouskova návrhu neodstranilo: jen by se snížily peníze na cesty pro ty politiky, kteří jezdí do ciziny pracovat.

Nakonec srandovní tečka: zákonodárci si při pátečním hlasování odmítli zrušit právo jízdy zdarma v pražské hromadné dopravě.

U lidí, jejichž měsíční gáže dělá několik desítek tisíc korun, je to opravdu obtížně odargumentovatelné privilegium.

Udržují úlevu, která náleží invalidům a nejstarším penzistům.