Ondřej Štindl analytik BBC

Až dosud byla podstatnou součástí těch debat vždy ideologie. Tedy to, zda demokratická strana může spolupracovat s partají, která vyznává takovou ideologii jako KSČM, případně, zda se ideologie dnešních komunistů natolik liší od toho, co veřejnosti předkládali k věření jejich předchůdci, že by KSČM měla být pro současné demokratické strany přijatelným partnerem.

Jiří Paroubek je prototypem postideologického politika schopného navodit dojem, že ať dělá cokoliv, je to především praktické

Jiří Paroubek - zdá se - jde na věc jinak, celý ten problém chce, alespoň před veřejností, odideologizovat. Nejde o to, čemu kdo věří, ale aby věci fungovaly.

Veřejnosti se takový přístup líbí - alespoň její části. Rozšířila se totiž představa, že problém současné politiky spočívá v její ideologičnosti, tedy ne v tom, že politici někdy jednají bezzásadově, ale v tom, že něčemu věří, mají nějaké ideje.

Pokud by si sundali - jak se říká - ideologické brýle, uviděli by prý praktická řešení.

Jiří Paroubek je prototypem takového postideologického politika schopného navodit dojem, že ať dělá cokoliv, je to především praktické. Je docela pravděpodobné, že v debatě o vztazích s komunisty dosáhne svého.

Ne snad přímo toho, že se ze sociálních demokratů a komunistů stanou blízcí spojenci, ale že v případě, že Paroubek dojde k názoru, že takové spojenectví je potřeba uzavřít, cesta bude otevřená a uhlazená.

Náměty včerejších rozhovorů mezi reprezentacemi sociálních demokratů a komunistů byly z toho hlediska vybrány velmi dobře - především debata o obchodních kontaktech s Čínou.

České veřejné mínění je celkem nakloněno přijmout argumentaci, že obchod a debaty o lidských právech se nijak míchat nemají

České veřejné mínění je celkem nakloněno přijmout argumentaci, že obchod a debaty o lidských právech se nijak míchat nemají - je to nepraktické.

Ta jeho část, která je z hlediska sociálních demokratů jaksi "voličsky perspektivní" může i ocenit, že premiér projevuje zájem co nejefektivněji pomoci českým podnikům a logicky jedná s komunisty - ti přece současné Číně rozumějí nejlépe.

Nějaké ideologické otázky v takovou chvíli musejí jít stranou, bez ohledu na to, že ještě nikdo neprokázal, že frekvence užití výrazu "lidská práva" v rozhovorech s čínskými představiteli má zásadní vliv na vzájemnou obchodní bilanci.

A je svým způsobem jedno, zda se dostaví vůbec nějaké praktické výsledky. Snaha byla.

Začne-li ale premiér takto "neideologicky" s komunisty jednat o - z hlediska místního občana - celkem odtažitých věcech jako jsou vztahy s Čínou, může časem dojít i na věci další. Není divu, že Miroslav Grebeníček po včerejší schůzce působil tak natěšeně.