Petr Fischer analytik BBC

Tvrdý odpor ODS, která disponuje ústavní brzdou v Senátu, premiér těžko zmírní, a po příštích volbách, jejichž favoritem nepřestávají být občanští demokraté, už zřejmě o žádném referendu nebude lze vůbec mluvit.

Setrvat na svém s vědomím, že to nemá velkou šanci na úspěch, může být politicky dost výhodná pozice pro všechny tři vládní strany.

Setrvat na svém s vědomím, že to nemá velkou šanci na úspěch, může být politicky dost výhodná pozice pro všechny tři vládní strany

Vláda si zachová tvář a ještě může argumentovat tím, že nejsilnější opoziční strana, pretendující na brzké vládnutí, ignoruje názor občanů, protože jim nechce dát šanci, aby o evropské ústavní smlouvě rozhodli sami.

A bude to vlastně pravda, i když jemně populisticky zabarvená, neboť ani sama koalice projektu ústavy už tak skálopevně nevěří.

Ještě výraznějším rysem koaličního kroku stranou je plánovaná diskuse o Evropské unii, honosící se přívlastkem celonárodní. Takový plán totiž jen stěží může někdo odmítnout.

Ani ODS. Už proto, že i ona spolu se svým čestným předsedou a prezidentem Václavem Klausem považuje budoucí dění v Unii za nejdůležitější problém české politiky.

Nic se sice prakticky nevyřeší, nebude se vědět, co s ústavní smlouvou, ani to, jak bude vypadat struktura společného financování Unie, prostě nic. Ale všichni budou moci říct své, udělat z členství Česka v Evropské unii konečně věc osobního zájmu.

Vyplní se tím politické vakuum bez důležitých rozhodnutí, stáhne se informační a motivační deficit vůči Unii a vláda před volbami ještě všem voličům důrazně řekne, že jejich názory ji mimořádně zajímají.

Jak vidno, krize, do níž se Evropská unie dostala po francouzském a nizozemském odmítnutí ústavního projektu, se tak české vládní koalici může nakonec vyplatit.

I ten nejlepší úkrok stranou má ale své slabiny, i ten sobotní koaliční jednu takovou má. Je jím způsob, jakým ona celonárodní diskuse bude připravena, organizována a placena.

Doposud žádná vláda v polistopadové době nezvládla informační kampaň, natož aby byla schopna motivovat občany k tak nezvyklé činnosti

Doposud žádná vláda v polistopadové době nezvládla informační kampaň, natož aby byla schopna motivovat občany k tak nezvyklé činnosti, jakou je v Česku veřejná, v dobrém slova smyslu angažovaná diskuse, což je činnost, s níž mají velké problémy i poslanci a další politici.

To vše dává tušit, že celonárodní diskuse zřejmě nebude dvakrát povedená.

Politika ale není exaktní věda, kde by se takový výsledek dal předpovědět s velkou mírou pravděpodobnosti. Politiku dělají lidé, kteří všem předpovědím mohou dát na frak.

Pro Paroubkovu ČSSD je to navíc šance, jak ještě na poslední chvíli otočit volební preference ve svůj prospěch. A velká motivace dokáže velké věci.

Přesto je na místě pesimistický odstup, vyjádřený třeba v otázce, zda na svižné rozhýbání diskuse má Lidový dům dnes dostatečný osobnostní a intelektuální potenciál.