Petr Fischer redaktor BBC

Už sám název ankety naznačoval, že s ženami se tu příliš nepočítá

Ostatně už sám název ankety naznačoval, že s ženami se tu příliš nepočítá.

Největším Čechem se stal panovník Karel IV.

Výsledky ankety Největší Čech české feministky nijak nepřekvapil.

Čeština je v rozlišování rodů nemilosrdná a pořadatelé v ČT se chytli do té nejjednodušší pasti, které se jinde zručně vyhnuli.

Elegantní řešení

Němci nazvali svou soutěž Unsere Besten, tedy "naši nejlepší".

I v desítce největších Britů byly ženy dvě - princezna Diana a královna Alžběta I.

V jejich první desítce se ale objevila jen Sophie Schollová, studentka, kterou nacisté popravili za její letákové akce proti Hitlerovu režimu.

Ve Francii zase hledali "největší Francouze všech dob", tedy příslušníky obou pohlaví.

Tady to dopadlo lépe, v první desítce byly dvě ženy - Marie Curie a Edith Piaf.

I v desítce největších Britů byly ženy dvě - princezna Diana a královna Alžběta I.

Proč jen Největší Čech?

Na diskriminaci žen v názvu soutěže si stěžuje i dokumentaristka Olga Sommerová, která pro soutěž natáčela film o prezidentu Masarykovi.

"Celá soutěž začala příznačně tím, že se jmenuje Největší Čech. Jako kdyby to organizátory vůbec nenapadlo."

To, co přináší žena do života, lásku, milosrdenství, péči, to se vlastně necení. Nikdy se to necenilo a necení se to dodnes Olga Sommerová

Jak dále režisérka uvádí, v Česku ještě stále není společenské vědomí na takové úrovni, aby se dařilo vyrovnávat všechny diskriminace pocházející z patriarchátu.

Podle ní se měla anketa jmenovat Největší česká osobnost.

Podobně se na věc dívá i Michaela Marksová-Tominová z Centra pro gendrová studia.

Vzhledem k tomu, že čeština používá oba tvary Čech i Češka, a oba jsou stejně platné, měl to název ankety podle Marksové-Tominové zohlednit.

"Název Největší Čech podbízí k tomu, aby kandidáty ankety byli převážně muži."

Kdyby podle Marksové-Tominové bylo v názvu hledá se Největší Čech nebo Češka, marketingově by to soutěži nijak neuškodilo.

Relativně velkou nepřítomnost žen v první desítce ankety pak přičítá tradiční diskriminaci, která dlouhá staletí ženám neumožňovala vyrůst ve velké osobnosti, na něž by si velká historie muže pamatovala.

Je to JEHO historie

Na prvních třech místech ankety se umístil král a dva státníci.

"Historie je historie muže," přidává se dokumentaristka Olga Sommerová.

Celé pojímání historie je podle ní založeno na tom, že bodují vyhrané bitvy, státnické činy a vědecké počiny.

Název Největší Čech podbízí k tomu, aby kandidáty ankety byli převážně muži Michaela Marksová-Tominová

"Ale to, co přináší žena do života, lásku, milosrdenství, péči, to se vlastně necení. Nikdy se to necenilo a necení se to dodnes," konstatuje Sommerová.

Historie se protahuje i do současnosti, proto také v české společnosti pořád platí, že když je někdo "velký", pak to může být jedině muž.

Redaktor kulturních rubrik Mladé fronty Josef Chuchma v této souvislosti hovoří o maskulinitě české kultury. Vysvětluje si to historickými stereotypy.

"Soutěž Největší Čech ukázala, jakou setrvačnost má maskulinita kultury a historických věd."

Které české ženy jsou 'největší'?

Josefu Chuchmovi mezi nejlepšími chyběla celá řada žen.

Kromě Milady Horákové, jediné ženy popravené komunistickým režimem, i postavy mimopolitické.

Pro mě je Věra Čáslavská žena, která reprezentovala nejen sportovní, ale i politické osudy Josef Chuchma

Například přítelkyně Franze Kafky Milena Jesenská. Nebo Věra Čáslavská.

"Byla sice v první stovce, ale pro mě je Věra Čáslavská žena, která reprezentovala nejen sportovní, ale i politické osudy. A takových žen nemá česká společnost mnoho," vysvětluje Chuchma.

Favoritek měl ještě více a byly to podle jeho slov především hrdinky všedního dne.

"Při obhajobě těch deseti finalistů to vypadalo, že jediným hrdinou byl Jan Žižka, protože mával palcátem."

Jak Chuchma připomíná, hrdinství obyčejného dne se dodnes v Čechách moc nenosí. Ale není to jen specifikum České republiky.

Michaela Marksová-Tominová svůj žebříček favoritek začíná jménem Boženy Němcové.

"Patřila by tam i Eliška Krásnohorská, která se v Praze zasloužila o vznik prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě, které otevřelo ženám vstup na vysoké školy."

"Patřila by tam Milada Horáková a její učitelka a prvorepubliková aktivistka Františka Plamínková," vypočítává Marksová-Tominová.

Milada Horáková, Eliška Krásnohorská, Františka Plamínková - to je trojice, kterou jmenuje většina českých feministek.

Hlasující ale v anketě o Největšího Čecha tato jména buď pominuli, nebo je odsunuli hodně dozadu.

Změny jdou pomalu

Nakonec nic asi nelze zlomit naráz. S patriarchátem v hlavě, v pojmech, v myšlení a ve vztazích bojujeme všichni každý den.

Je to kultura, do níž jsme se narodili a v níž jsme vyrostli.

Je proto, jak říká Olga Sommerová, vlastně docela zázrak, že jednu ženu hlasující pustili mezi ty největší z Čechů.

"Věděla jsem, že pokud se do první desítky dostane nějaká žena, bude to Božena Němcová."

Důvod? Je prý přijatelná i pro mužskou část populace, protože i muži znají její české pohádky.