Daniel Kaiser analytik BBC

Tvrdí to agentura STEM: podle jejích čísel si polepšil z 19 na 39 bodů.

Před Paroubkem už jsou jen šéf opoziční ODS Mirek Topolánek - ten o pouhý chlup -, pražský primátor Pavel Bém, ministr financí Bohuslav Sobotka a pak, daleko vpředu, nemocný ministr kultury Pavel Dostál.

Vysokým sebevědomím se premiér vyznačoval dávno před zveřejněním čísel STEMU, potvrzují to i lidé, kteří ho zažili na pražském magistrátu.

Teď bez okolků oznámil svou ambici vést ČSSD za rok do parlamentních voleb.

Dosavadní předseda strany Stanislav Gross - donedávna se myslelo, že mezi ním a Paroubkem je vztah pána a sluhy - jakoby snad už ani nežil.

Praoubkovy dosavadní kroky a výroky svědčí o tom, že je do osobní popularity ochoten investovat hodně peněz také ze státního rozpočtu

Paroubkovi holdují různá stranická křídla, uznání se dočkal i od pravděpodobných hlavních spojenců v předvolební sněmovně, tedy komunistů.

Jeho dosavadní kroky a výroky svědčí o tom, že je do osobní popularity ochoten investovat hodně peněz také ze státního rozpočtu.

Žádné hlubší a nepříjemné změny v třinácti měsících, které mu zbývají do voleb, už nechystá. Nebude důchodová a nebude zdravotní reforma.

Hned na svojí první premiérské tiskovce se Paroubek vysmál odhadům rozsahu rozpočtových škrtů, živeným ovšem dobré dva roky i ministerstvem financí. Příští rok prý vláda ve výdajích státního rozpočtu neuspoří 30 miliard, ale maximálně polovinu.

Tento týden jsme se dozvěděli, že šetřit se nebude ani na nemocenských dávkách.

Nejdřív se nemocenská od čtvrtého dne nemoci měla snížit alespoň o symbolická dvě procenta, ve středu ministr práce Zdeněk Škromach zálibně zdůraznil, že po diskusi ve vládě zůstává původně 69 procent a že v prvních třech dnech bude nemocný fasovat ještě víc než dosud.

Premiér se zatím nezbavil několika návyků, jimiž si rozhodně neslouží: jeho vysoké sebevědomí vypadá jako arogance

Sociální demokracie se prostě razantně uchází o své ztracené voliče.

ODS jako kdyby se po Paroubkově nástupu zase musela začít strachovat o vítězství ve volbách, které už všichni předpokládali tak nějak automaticky.
Nalézáme se ale opravdu uprostřed hlubšího, trvalého zvratu?

Existuje celá sada argumentů, které by stratégy v Lidovém domě měly vést k určité zdrženlivosti a skepsi.

Premiér se zatím nezbavil několika návyků, jimiž si rozhodně neslouží: jeho vysoké sebevědomí vypadá jako arogance. Odměřeným hlasem poučuje novináře na tiskovkách. Možná by si je měl spíš předcházet, zatím mezi nimi moc příznivců nemá.

A jakkoliv to může být nespravedlivé kritérium - na to, že žijeme v televizní éře, nosí premiér málo sympatický obličej.

Jiří Paroubek v průzkumech nepochybně sklízí vděčnost za to, že svou inaugurací formálně a viditelně uzavřel velmi neoblíbenou vládní krizi. Donedávna byl veřejnosti skoro neznámý a nestačil se ještě okoukat.

Podobně si ostatně po nástupu do úřadu vedl Vladimír Špidla, také v jeho zprvu vysokých preferencích se zračila spíš únava z Miloše Zemana a Václava Klause.

Ten bonus mu vydržel zhruba rok. Jak dlouho může vydržet dech Paroubkovi?