Marek Šálek redaktor časopisu Týden

Ty menší se motaly kolem rodičů, starší uháněli daleko před nimi nebo vrávoraly při prvních pokusech o zvládnutí jízdy na kole. K utěšenému mumraji patřily i rázující senioři.

Pravda, pěšinky nebyly zcela bez výmolů, v noci tady byla tma. Nicméně i tak měla louka lemovaná vzrostlými stromy nadšené příznivce. Nejkrásněji tady bývalo ve slunečných dnech brzy po ránu.

Mým kdysi oblíbeným parkem nyní sviští postavy v helmách, tmavých brýlích a přiléhavých kombinézách, kterým je radno se vyhnout

Pak se něco stalo. Radnice vypsala architektonickou soutěž. Zadání bylo bezpochyby ušlechtilé: jak park zvelebit, aby přilákal ještě víc lidí, nejen usedlíky z okolí.

Obavy, že při rozšíření pavučiny cest vezmou za své rozsáhlé plochy zeleně, se ukázaly zbytečné. Park je dnes jednoznačně krásnější, investované milióny jsou vidět.

Přibyly lavičky, odpadkové koše, veřejné osvětlení, dětské hříště. Novinkou jsou také opravené kaple na trase kdysi slavné poutní cesty, lemované čerstvě vysázeným stromořadím.

Považoval jsem za přirozenou daň velkorysému zkrášlení parku, že se tu začne objevovat víc aut. Vždyť slogan „Jedeme se projít" dnes zní málokomu směšně. Sednout za volant a proklestit se v zácpě městem někam na vzduch, kde roste tráva a stromy, je docela normální.

Nepřipraveného mě zastihla jiná věc. Lidí, kteří by z kufru auta vytáhli deku a piknikový košík nebo třeba kočárek a balón, se tu od té doby příliš neobjevuje. Park, nově pojmenovaný honosnějším názvem rekreačně-sportovní areál, totiž ovládli kolečkoví bruslaři.

Co je na tom špatného, ptáte se nejspíš. Možná jste si toho nevšimli, ale kolečkové brusle v uplynulé dekádě prodělaly bouřlivý technologický vývoj.

Nenarážím staromilsky na brusle s kolečky osazenými vedle sebe. Jde o to, že nejnovější inlajny jezdí nejméně dvojnásobnou rychlostí oproti inlajnům, jaké byly k mání před několika lety.

Z asfaltového bruslení se mezitím vyvinula sportovní disciplína, ve které si to ti nejlepší rozdávají na slušně honorovaných závodech. A na ty je třeba někde potrénovat.

Mým kdysi oblíbeným parkem nyní sviští postavy v helmách, tmavých brýlích a přiléhavých kombinézách, kterým je radno se vyhnout. Někdy se přitom zeširoka odpichují lyžařskými hůlkami.

Nezodpovědných rodičů, kteří riskují přizabití dítěte bruslící mašinou, pochopitelně ubývá. Zmizeli důchodci i romantici, o pejskařích nemluvě. Bruslaři si dokázali zjednat respekt.

Jsou mladší, silnější, rychlejší a je jich víc. Většina z nich navrch nedokáže ani zastavit, protože speciální brzdnou patku za posledním kolečkem mají odmontovanou.

Nezbývá než se těšit, až se spustí podzimní lijáky a začne foukat ledový vichr. Pak tu bude zase bezpečno.