Ljuba Václavová filmová a televizní dokumentaristka

To samozřejmě znamenalo, že všichni pochybovali, že u nás zákonnost a spravedlnost, dvanáct let od změny režimu, bezchybně fungují.

Jak to vypadá po dalších dvou letech? Nejlépe si to člověk může ověřit na veřejném procesu, nejlépe odvolacím.

Před soudem stál mladý ruský občan, který podle státní zástupkyně opakovaně přijel do Čech, aby si zahrál se svou kapelou na skinheadském koncertě v české vesnici, kde si za zavřenými okny hospody skinheadi zazpívali o těch, které by chtěli vyhladit podobně jak to kdysi dělal Hitler. Trochu si zahajlovali a pak se pokojně rozešli.

Nám dnes zbývá jen pocit frustrace, protože spravedlnost bez lidí, kteří jí z přesvědčení pomohou zvítězit, nefunguje a fungovat nemůže

Zmíněný ruský občan ale po koncertě neodjel domů jako ostatní. S taškou plnou nahrávek písní o nenávisti k různým jiným lidem, s tričky, které zobrazovaly nějakého ideálního rasistu a s dalšími předměty s rasistickými a nacistickými symboly, byl po několika dnech zadržen na letišti.

Policie si vzpomněla na hlášení nevládní organizace, která neonacistickou akci monitorovala, a toho člověka zatkla. Obvinila ho ze šíření rasismu a nenávisti a tak skončil ve vyšetřovací vazbě. Policejní mašinérie se pak rozjela - a vršila chybu na chybu.

Členové speciální jednotky, která smí šetřit pouze v Praze, vyrazili na venkov. Vyslechli svědky a ti potvrdili svědectví členů nevládní organizace. Když pak ale došlo k soudu, nikdo se už na nic nepamatoval.

Svědkové, navržení státní zástupkyní, poskytli jen nevěrohodná svědectví z druhé ruky a povolaný znalec přiznal, že na žádost policie musel měnit svůj posudek z mírného na tvrdě útočný.

Obhájci věcně oponovali, operovali posudky znalců z Ruska, státní zástupkyně mlčela, odsouzený neměl připomínky a policistka, která vedla šetření, zřejmě bere plat především za výpadky paměti.

Soud se už táhne dlouho a ona si opravdu nic, ale vůbec nic, nepamatuje. Neumí ani rozeznat a popsat základní nacistické symboly, včetně hákového kříže, protože na to má policie své experty.

Navíc na místě, kde se koncert konal, nikdo žádné takové symboly neviděl - nájemce hospody se staral jen o obsluhu a co bylo napsáno na transparentu pod podiem, vůbec netuší.

Soudkyně se držela skvěle, při čtení rozsudku s chutí přečetla obžalobu v celé šíři a těch pár lidí, kteří přišli na veřejný proces, z průběhu jednání muselo pochopit, že pravda je na straně obžaloby. Ta ji ale bez statečných svědků a profesionálního fungování vyšetřovatelů neuměla dokázat.

Když se státní zástupkyně proti osvobozujícímu rozsudku odvolala, všichni cítili, že je to špatně.

Žádný soud na světě tak zpackané vyšetřování a dokazování nemůže odsoudit. Ten člověk jen zůstane dál v našem vězení a pak zase dojde k jednání na vyšší instanci a tam se zase nic nedokáže.

A výsledek? Chytří obhájci nakonec vysoudí na státu nějaké odškodné, protože věznit člověka tak dlouho, aniž je naděje na jeho odsouzení, je prostě hloupost, za niž se platí.

Napadá mně, že ve starém americkém románu by chytrý šerif takové chlapa odsoudil během dne - musel by pěkně zapracovat na zvelebení obecního majetku a pak by ho ten šerif hnal přes hranice.

Nám dnes zbývá jen pocit frustrace, protože spravedlnost bez lidí, kteří jí z přesvědčení pomohou zvítězit, nefunguje a fungovat nemůže.

Většině lidí je asi opravdu jedno, jestli se v nějaké hospodě sejde pár desítek nebo nějaká stovka oholených hlupáků ze všech možných končin světa, kteří vyznávají Hitlera nebo nějaké další nacisty.

Většině je jedno, že podobní omezenci zničí a zhanobí židovské hřbitovy nebo zmlátí člověka tmavé pleti.

Většině lidí v Česku zatím na spravedlnosti - pokud se netýká jich samých - ještě moc nezáleží.