Petra Škraňková redaktorka BBC

Náklady podnikatelů zvýšila minimální daň a odvody na pojistné

Podle podnikatelů je to důkaz demotivujících opatření vlády - zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění a zavedení minimální daně.

Odborná analýza, kterou si po zprávách o dramatickém úbytku podnikatelů nechala vláda zpracovat Českým statistickým úřadem, ale ukazuje, že většina těch, kteří s podnikáním skončili, žádnou podnikatelskou činnost nevyvíjela.

Jedná se o tzv. mrtvé duše, což jsou lidé, kteří mají živnostenský list, ale nevykazují žádný příjem.

Čeští podnikatelé vydělávají málo

Analýza přinesla pro ekonomy překvapivá zjištění.

Zhruba 600 tisíc podnikatelů vykazuje roční zisk do 100 tisíc korun a 30 procent z těch, kdo loni přestali podnikat, skončili jako nezaměstnaní na úřadech práce.

Pokud jde o náklady spojené se sociálním a zdravotním pojištěním, s tím je potřeba něco udělat Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna k úbytku podnikatelů došlo proto, že po vstupu do EU ubylo podnikatelských subjektů, což je běžné v podstatě ve všech přistupujících zemích.

"Také se do určité míry projevilo zavedení takzvané minimální daně a zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění," přiznává Jahn.

Také generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška určitý pokles počtu podnikatelů předpokládal.

Zarážející je ale podle něj téměř jedna třetina podnikatelů, která spadla do sítě nezaměstnaných.

Demotivovaní?

Od loňského roku se podnikatelům zvýšily platby sociálního a zdravotního pojištění, což spolu se zavedením minimální daně považují podnikatelé za demotivující.

Až třetina podnikatelů, která zrušila svou činnost, je nezaměstnaná

Negativní dopad těchto opatření ukazuje podle nich to, že v roce 2004 ukončilo podnikání 42 000 lidí.

"Pokud jde o náklady spojené se sociálním a zdravotním pojištěním, s tím je potřeba něco udělat. Dlouho po tom voláme, ale bohužel se nic neděje," říká Zdeněk Liška ze Svazu průmyslu a dopravy.

Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda podle svých slov upozorňoval už v roce 2003, že kvůli zvýšeným poplatkům státu přestane podnikat výrazné množství lidí.

"V březnu 2003 jsem říkal, že toto bude mít dvě vlny. První na konci roku 2003 a druhou na konci roku 2004. A už to tady máme, protože se začínají projevovat zvýšené poplatky za zdravotní, sociální a plus ještě minimální daň."

Danda upozorňuje, že roční minimální "poplatek" státu každého podnikatele je v současnosti 33 až 34 tisíc.

Podle analýzy ČSÚ na tom Česká republika ve srovnání se zeměmi Evropské unie není špatně. Češi podnikají mnohem více než například Němci, Rakušani nebo i Britové.

Na druhé straně český podnikatel většinou vydělává mnohem méně než jiní Evropané.

Až 30 procent českých podnikatelů finančnímu úřadu přiznává, že si za rok nevydělalo více než jen několik set tisíc korun.

Návrh na zlepšení podmínek

Podle Martina Jahna je třeba, aby vláda přijala razantní opatření na výrazné zvýšení kvality podnikatelského prostředí, a to zejména v daňové oblasti.

Vicepremiér Jahn chce zlepšit podnikatelské prostředí

Vicepremiér pro ekonomiku navrhuje například, aby se u podnikatelů zvýšily výdajové paušály až na 70 procent - což by mělo daňová přiznání zpřehlednit a zjednodušit.

Střední nebo drobné podnikatele, zvláště pak mladé rodiny s dětmi, chce Jahn zvýhodnit změnou takzvaných daňových pásem.

Střední pásmo chce rozšířit od 109 tisíc do 420 tisíc korun, to by znamenalo nižší daně právě pro střední a malé živnostníky a zároveň ztrátu pro státní rozpočet. Ta by ale podle Jahna neměla být výrazná díky vyššímu růstu ekonomiky.

Prostor je podle něj také ve výdajích, které nesměřují k posílení hospodářského růstu.

Výpadky v rozpočtu by bylo možné dorovnat ze spotřebních daní.

Jednodušší daně

Podnikatelé daňovou reformu vítají. Obávají se ale, že neprojde sněmovnou, kde by mohl být spojen s hlasováním o důvěře vládě.

Proti Jahnovu návrhu je ministr financí Bohuslav Sobotka, který připravuje své vlastní daňové zákony.

Podnikatelé si myslí, že účinnější a hlavně rychlejší by bylo zrušení povinné minimální daně a snížení povinného zdravotního a sociálního pojištění.

Ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu by podle Bedřicha Dandy mohly přispět kontroly finančních úřadů ve firmách.

Stát má totiž podle podnikatelů dostatek nástrojů, jak podnikatele donutit, aby platili daně. Místo toho, aby kontroloval ty, které mnohdy oprávněně podezřívá z daňových podvodů, ale zvyšuje paušálně všechny možné povinné odvody.

Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška za největší překážky podnikání v České republice považuje nepřehledné zákony, zejména v oblasti daní.

Jednodušší a srozumitelnější daňové zákony by snížily náklady všech, kdo se snaží podnikat, ať už jsou to malé firmy, střední firmy, nebo i živnostníci.