Adam Drda analytik BBC

Vytrvalost je ovšem silně problematická vlastnost, záleží na tom, k čemu ji člověk používá. Gross už dlouho navozuje dojem, že jen k tomu, aby své vládě o několik týdnů či měsíců za každou cenu prodloužil život a sobě premiérování.

Jiný smysluplný cíl není vidět, navíc - odmyšleno od morálního rozměru krize - ztrácí Gross nad událostmi kontrolu.

Zdá se, že od pátku už bude jen reagovat na to, s čím přijdou jiní politici, spojeni tím, že ho chtějí buď sundat z křesla hned, nebo ho využít a zbavit se ho později.

Zdá se, že od pátku už bude Gross jen reagovat na to, s čím přijdou jiní politici, spojeni tím, že ho chtějí buď sundat z křesla hned, nebo ho využít a zbavit se ho později

Ještě v pátek, poté co se nechali podržet od komunistů, sociální demokraté prohlašovali, že o důvěru ve sněmovně žádat nebudou.

Když vystoupil Václav Klaus s prohlášením, že v takovém případě nepřijme demisi lidoveckých ministrů a nejmenuje nové, odbyl ho premiér, že je to požadavek "nad rámec ústavy". Do určité míry měl asi pravdu.

Na funkci ve vládě však rezignoval unionista Vladimír Mlynář, Unie svobody ohlásila odchod zbylých ministrů, pokud vláda nepodá demisi jako celek.

Konec práce v kabinetu oznámil Jaroslav Bureš, nestraník spřízněný s ČSSD, a nakonec vicepremiér Martin Jahn řekl, že ve vládě bez hlasování o důvěře nezůstane. Pod tíhou toho všeho přišla sociálně-demokratická otočka a Grossovo přijetí podmínek.

Získat důvěru sněmovny se jeví jako téměř nemožné bez aktivní komunistické pomoci. Přesně řečeno: Gross potřebuje nadpoloviční většinu přítomných poslanců, a kdyby unionisté vydrželi ve vládě, měl by kabinet teoreticky 80 stoupenců.

Protivníci, tedy lidovci, ODS a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík by dali dohromady 79 hlasů. Pokud by komunisté zopakovali páteční toleranci, mohla by vláda vyhrát.

Jenomže se dá těžko čekat, že by se US-DEU po pátečním pozdním procitnutí znovu podílela na stejném manévru. Bez ní Gross neuspěje, ani když komunisté hlasovat nebudou. Potřebuje tedy jejich přímou podporu.

Premiér může spojit hlasování o důvěře s nějakým zákonem, třeba o majetkových přiznáních. Místopředseda KSČM Vojtěch Filip už naznačil, že pak by se o hlasech komunistických poslanců pro kabinet ČSSD dalo uvažovat.

Jestli na to Stanislav Gross přistoupí, učiní přesně to, co dosud odmítal, totiž nechá komunisty, aby mu diktovali podmínky.

Argument, že ČSSD majetková přiznání dlouhodobě prosazuje, a tudíž neudělá nic, co by bylo v rozporu s jejím programem, bude dobrý jen jako chatrná vytáčka - každý bude vědět, o co jde.

A pokud se teď píše, že Gross spáchal při hlasování o nedůvěře politickou sebevraždu, mohl by se mu podařit husarský kousek - provedl by to během pár dnů podruhé.