Leo Pavlát ředitel pražského Židovského muzea

Dobře si například vzpomínám, že k oblíbeným tématům hovoru sedmnáctiletých studentů ve francouzštině měly před třiceti lety patřit žňové brigády, oslavy Mezinárodního dne studentstva nebo příprava na univerzitní studium marxismu-leninismu.

Ani dnes, kdy už nezažíváme okupaci nacistů či diktaturu komunistů, není nouze o všeliké frazeologické rádce, které by rovněž mohly platit za znamení času

Takové frazeologické dílko konec konců představovalo svérázné svědectví o své době. A je to možná poselství i jiných podobných příruček. Ve své knihovně mám například knížečku pro potřeby wehrmachtu v českém prostředí.

Lze tam nalézt třeba takovéto věty: "Jsou obyvatelé smírní? Zůstanete zde jako rukojmí. Domy, z jich obyvatelé střílejí, se spálí, obyvatelé se zastřílí. Kdo jedná na odpor, bude těžce potrestán. Rozstříhejte podšívku kabátu. Máme zde předevzíti připuzení potravin."

Takovéto příručky poví o duchu doby víc než leckteré umělecké dílo. A ani dnes, kdy už nezažíváme okupaci nacistů či diktaturu komunistů, není nouze o všeliké frazeologické rádce, které by rovněž mohly platit za znamení času.

Jazykové učebnice už hovoří k reálnému světu mladých lidí. Zato podle nabídky nejrůznějších vydavatelů se mi zdá, že pro leckoho je problémem vyjadřovat se česky.

Tak se mi nedávno dostal do ruky leták uvozený slovy "správně volená slova pro každou příležitost". Jisté nakladatelství mi s tímto sloganem vnucovalo "hotové ústní a písemné projevy pro manažery a zaměstnance veřejných institucí".

Proč bych si měl cédéčko o dvanácti tematických okruzích objednat? Protože u manažerů a zaměstnanců veřejných institucí se předpokládá, že mají potíže s napsáním dopisu, přípravou veřejného proslovu či stanoviska.

Toto vše, jak se píše v reklamním letáků, "není jednoduché," zvláště při "náročném pracovním vytížení". Příručka proto třeba i poradí, jak pozvat spolupracovníky na vánoční večeři, pronést novoroční projev, blahopřát k povýšení, přivítat hosty a rozloučit se s nimi.

Těch nápověd je na cédéčku mnohem víc. A já doporučuji doplnit ho pro větší ilustrativnost obrazovým záznamem slavnosti spokojených uživatelů. Všichni jsou uniformně oblečeni podle rad jiného cédéčka.

Obleky a kostýmy spolu hovoří jazykem, který si osvojily od vydavatele. Samy nic necítí, nevyjadřují, neopětují - jsou unaveny ze svého veřejného působení, a tak jenom citují.

Až jednou po letech někdo na takovou či podobnou příručku z počátku 21. století narazí, možná si řekne: Ejhle, taková to byla doba. Lidé si řekli a napsali - co jim připravili jiní.