Petr Honzejk redaktor BBC

V Praze se konala konference 'Quo vadis asistovaná reprodukce'

Právě této otázce se věnovala mezinárodní vědecká konference s názvem "Quo vadis asistovaná reprodukce", která se konala v březnu v Praze.

Pořadatel konference, primář Pražského Centra asistované reprodukce Milan Mrázek, ale ujišťuje, že o nic podobného nejde.

Klonování podle jeho slov neznamená jen tvorbu jedinců, ale i léčebnou techniku, která souvisí s asistovanou reprodukcí a otvírá cestu k léčení řady nemocí, které dosud nebyly léčitelné.

Naklonovat bude možné spermie i vajíčka

Experti pracují na tom, aby dokázali pomoci tam, kde zatím selhávají konvenční metody asistované reprodukce.

Jde například o mužskou neplodnost v případech, kdy zcela chybí spermie.

Vědci se snaží na principu terapeutického klonování přinutit jakoukoli tělesnou buňku, aby se stala právě spermií.

Podle předního izraelského experta, doktora Neriho Laufera z jeruzalémské fakultní nemocnice, bude klonování využitelné i pro oplodňování starších žen.

V budoucnu by mohlo být možné vytvořit vajíčko klonováním z jakékoli buňky.

Na rozdíl od současnosti, kdy je jedinou šancí žen nad 45 let darované vajíčko, by mohly starší ženy v podstatě darovat vajíčko samy sobě:

"Tato možnost je ve velice raném stádiu pokusů - konkrétně se testuje na myších. Výsledky ale naznačují, že to zdaleka není beznadějné."

Etika

Je správné, aby se s pomocí vědy rodily děti i ženám po šedesátce?

Profesor Antinori je rezolutní zastánce klonování

Profesor Severino Antinori z Říma, známý radikální zastánce lidského klonování, říká, že by ještě za rozumné považoval asistované početí ve chvíli, kdy by žena měla naději na minimálně dalších 25 let života.

Pokud jde o další etické problémy, je profesor Antinori rezolutní zastánce klonování.

Etické problémy se podle něj objevují pokaždé, když věda přichází s něčím novým, a uvádí více než třicet let starý příklad prvního dítěte ze zkumavky:

"Když se na to podíváte z hlediska páru, který nemůže mít normálním způsobem děti, nějaké etické problémy nejsou důležité."

Klonování a léčba leukémie

Úvahy o využití terapeutického klonování při léčbě neplodnosti se ale ubírají i jinými směry.

Na jeden z nich poukazuje Josef Fulka z druhé lékařské fakulty pražské Karlovy univerzity.

Klonování by mohlo umožnit vytvoření pohlavních buněk u lidí, kteří jsou nezvratitelně neplodní.

Týkalo by se to například dětí, které se léčí z leukémie a chemoterapie jim zničila vlastní pohlavní buňky.

Na pokusech na myších se ukázalo, že by se mohly pomocí terapeutického klonování vytvořit jak spermie, tak vajíčka.

"Je tady možnost pomocí terapeutického klonování vytvořit tu buňku, která je potřebná k tomu, aby takoví pacienti měli dítě," upozorňuje Josef Fulka.

Zatím jsou ale všechny možnosti, které klonování při léčbě neplodnosti skýtá, jen hudbou budoucnosti.

I nejodvážnější vědci, kteří na pražské konferenci vystupovali, hovoří o minimálně deseti letech testování na různých úrovních.

Chybí zákony

Celosvětově neexistuje legislativa, která by takovéto využití klonování umožňovala a stále probíhá vypjatá diskuse o etických souvislostech.

Než vůbec začneme uvažovat o tom, že bychom mohli tyto metody aplikovat, musíme si být naprosto jistí, že jsou bezpečné Keith Campbell

I zastánci klonování z řad vědeckých špiček v oboru připouštějí, že při aplikaci těchto metod je nutná maximální opatrnost.

Obezřetnost doporučuje i profesor Keith Campbell z Univerzity v Nottinghamu, který se podílel na klonování ovce Dolly:

"Za posledních třicet let, od chvíle kdy se narodilo první dítě ze zkumavky, jsme dosáhli velkých úspěchů. Používali jsme ale relativně jednoduché metody."

"O čem mluvíme teď, je biologicky nesrovnatelně komplikovanější."

"Proto než vůbec začneme uvažovat o tom, že bychom mohli tyto metody aplikovat, musíme si být naprosto jistí, že jsou bezpečné."