Hlavním růstovým faktorem byly investice a zahraniční obchod

Podle odborníků tak dosáhla nejlepšího výsledku za posledních osm let.

Podle odborníků je také nejnovější výsledek, který ohlásil Český statistický úřad, postaven na zdravějších základech než v minulosti.

Hlavním růstovým faktorem nebyla spotřeba domácností, ale investice a zahraniční obchod.

Investice se v České republice meziročně zvýšily o 9,1 procenta.

A ekonomičtí analytici poukazují i na růst zahraničního obchodu, který ještě před rokem ekonomiku naopak brzdil.

Podle statistického úřadu pomohl českým exportérům zejména vstup země do Evropské unie.

Reforma veřejných financí

Ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, že údaje ČSÚ jsou důkazem pozitivních dopadů reformy veřejných financí.

Podle něj také naznačují, že Česká republika bude včas připravena na přijetí eura.

Hlavní ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová s ním nesouhlasí:

"Kdyby reforma veřejných financí nebyla, pak by sice růst české ekonomiky mohl být o něco málo pomalejší, nicméně podle mě nemá rozhodující vliv, spíš bych spatřovala význam reformy veřejných financí pro budoucnost."

Někteří ekonomové poukazují na to, že růst HDP je částečně vykoupen narůstajícím státním dluhem.

Zásluha ČNB

Hlavní ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová ale v rozhovoru pro BBC poukazuje na to, že daleko závažnějším faktorem hospodářského růstu než vládní politika byla úroveň investic:

"U nás se investuje hlavně proto, že jsou velice nízké úrokové sazby. Jestli někdo je za růst investic, a tedy i hospodářství, odpovědný, je to Česká národní banka."

Navzdory pozitivním výsledkům Česko zůstává spolu s Maďarskem nejpomaleji rostoucí ekonomikou se střední Evropě.

V posledním čtvrtletí se dařilo zejména zahraničnímu obchodu. Tuzemským společnostem se daří úspěšně vyvážet na trhy Evropské unie.

Spotřeba vlády se v posledních třech měsících snížila o šest procent, což podle ekonomů způsobily úspory ve výši téměř 30 miliard, které resorty převedly do letošního roku.

Například tempo růstu sousedního Slovenska se loni zvýšilo na 5,5 procenta.

Ekonomové ale tento rozdíl připisují hlavně tomu, že slovenské výsledky se srovnávají s nižší úrovní tamního hospodářství v minulých letech.

Mzdy v roce 2004

Průměrný Čech si v roce 2004 vydělal 18 035 korun hrubého. Hrubá měsíční mzda v Česku vzrostla v loňském roce meziročně o 1 116 korun.

Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se zvýšila o 3,7 procenta, což podle Českého statistického úřadu znamenalo nejnižší růst za poslední čtyři roky. Analytici tento výsledek vesměs očekávali.

Za celý rok 2004 rostly nejméně mzdy v nominálním vyjádření zaměstnancům ve zdravotnictví, sociální péči, veterinárních činnostech, pracovníkům v hotelích i restauracích a také úředníkům ve veřejné správě i pracovníkům v odvětví obrany.

Naopak nejvíce rostly mzdy zaměstnancům v zemědělství, lesnictví a myslivosti, zpracovatelském průmyslu a stavebnictví.

Nejvíce si loni vydělali lidé ve finančním zprostředkování. Jejich mzdy byly 2,7krát vyšší než v ubytování a stravování, kde jsou mzdy nejnižší.

Své lidi nejlépe platí firmy se zahraničními vlastníky. Jejich zaměstnanci dostávají v průměru 22 540 korun.

Nejnižší mzdy, v průměru ve výši 12 161 korun, dostávají zaměstnanci družstev.