Regulace nájemného se v ČR týká zhruba 750 000 bytů

Podle předsedy sdružení a sociálnědemokratického poslance Stanislava Křečka je součástí evropského práva a nepopřel ji ani únorový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva vůči Polsku.

Evropský soud podle Křečka neuzná ani žaloby majitelů domů, kteří se chystají po českém státě domáhat náhrady škod kvůli regulaci nájmů.

Majitelé domů nyní chystají k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnosti kvůli regulaci nájemného, kterou považují za protiprávní.

Ministerstvo spravedlnosti se podle svého mluvčího už na případnou obhajobu České republiky připravuje.

Předpokládá, že Evropský soud rozhodne mnohem rychleji, než v případě polského rozsudku, na němž pracoval asi deset let.

Obce

Majitelé domů nyní chystají k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnosti kvůli regulaci nájemného, kterou považují za protiprávní.

Částka, kterou by v případě příznivého rozsudku mohli po českém státu jako náhradu za regulaci v úhrnu požadovat, odhadují na 30 až 50 miliard korun.

V případě, že by žaloby podaly i obce, by se prý mohlo jednat o ještě větší sumu.

Právě obce Sdružení na obranu nájemníků kritizuje nejostřeji. Podle Stanislava Křečka by se měly chovat ke státu loajálně:

"Stát jsme my všichni, i obce jsou součástí státu. Pokud obce chtějí žalovat svůj vlastní stát jen proto, aby mohly zvyšovat nájemné, tak je to postup, který je potřeba odsoudit."

Deregulace a pokles nájmů

Podle analýzy společnosti Patria Online by se nájmy sjednávané na trhu v průměru snížily asi o třetinu.

Díky dostupnějšímu nájemnímu bydlení by údajně klesla také nezaměstnanost.

S tím ale předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček nesouhlasí.

Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750 000 bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů.

Soukromým majitelům patří kolem 300 000 bytů, ostatní byty vlastní obce.

Právní předpis, podle kterého by se zvyšovaly ceny v bytech s regulovanými činžemi, chybí od listopadu 2002.