Adam Drda analytik BBC

Omluvil se v několikaminutovém projevu veřejnosti, ale tak, že by bývalo bylo lepší, kdyby vystoupil jen s jednou větou, totiž "vážení spoluobčané, omlouvám se."

Pak by to sice bylo zcela nekonkrétní, ale aspoň by si za ta slova mohl každý vložit, co potřebuje. Za co se tedy pan premiér omluvil?

Finta číslo jedna: za to, že "zprvu necítil ochotu vysvětlovat záležitosti, které mylně považoval za soukromé", a za to, že "tak zavdal příčinu k určitým politickým půtkám a šarvátkám".

Pokud jde o jeho byt, Stanislav Gross karty neodkrývá, ale do budoucna už je odkrývat bude. A hlavně se zasadí se o to, aby je odkryli ostatní

Zní to sympaticky, každý má rád, když bližní uzná chybu, ale podstata únikového manévru je zjevná.

Pan premiér totiž zapomněl dodat - když teď už cítí ochotu vysvětlovat - pár slov o tom, kde vzal cca milion korun, které investoval do svého bytu a jejichž původ nelze dohledat.

Příčinu k "politickým půtkám" totiž zavdal právě těmi nejasnými statisíci, nikoli jen tím, že přivedl do vyšší společnosti pány Vika, Roda a Simkaniče.

Finta číslo dvě. Stanislav Gross řekl: "Tato epizoda by nás měla vést k zamyšlení nad fungováním naší demokracie".

Pan premiér vězí až po uši v aférách, které si za přispění své ženy sám způsobil, a pořád stojí v čele vlády, kterou svým počínáním přivedl na pokraj rozpadu. Snaží se vážnost situace bagatelizovat, a tak mluví o "epizodě" - a snaží se projevit jako zodpovědný muž, a tak mluví o "zamýšlení nad demokracií".

Potíž je, že většina lidí, kteří koaliční krizi sledují, se "nad fungováním naší demokracie" zamýšlí už týdny. Od premiéra, jeho strany a koneckonců i od lidovců, dostali řadu užitečných podnětů.

Finta číslo tři. Pan premiér předloží zákon, který by "maximálně zprůhlednil" majetkové poměry politiků. Tím se dává najevo chvályhodná snaha odkrýt karty. Jenomže je to zase takové zašmodrchané.

Všimněme si: pokud jde o jeho byt, Stanislav Gross karty neodkrývá, ale do budoucna už je odkrývat bude. A hlavně se zasadí se o to, aby je odkryli ostatní. Podobné je to s oznámením, že jeho manželka ukončí své podnikání.

Je to jediný vážný krok, k němuž Grossovi přistoupili, ale tím nelze vymazat, že podnikatelské lapálie paní Šárky už se staly, spolupráce s paní Barkovou spojenou s nevěstincem Escade už byla, podobně jako už tu je nevyjasněná otázka, odkud měla být financována stavba luxusního bytového komplexu v Praze na Proseku.

Teď jsme u finty číslo čtyři. Ministerský předseda v rámci omluvy "varoval před politickými čachry všeho druhu" a před "zneužíváním situace" a pak už přešel k popisu těžké budoucnosti, kterou má před sebou vláda, "zápasící" v náročné globální konkurenci a "odvádějící" přitom "obrovský kus práce".

Jinými slovy, své maléry nejdřív bagatelizoval a označil za "epizodu", následně vysvětlil, že taková epizoda by neměla rušit klid na zodpovědnou práci - a přidal další vysvětlení, z něhož vyplývá, že kdo se na to dívá jinak a žádá po premiérovi, aby se zodpovídal ze svých činů, de facto provádí politické čachry a zneužívá situaci.

K tomu všemu Stanislav Gross přistoupil poté, co si nechal potvrdit od své strany, že mu věří. Důležité ale je, jestli mu věří česká veřejnost, a na to se měl zeptat přinejmenším Poslanecké sněmovny, která na rozdíl od sociální demokracie českou veřejnost jako celek zastupuje.

Koaliční krize neskončila, lidovci dali dost jasně najevo, že se jenom protáhla. Potřebují čas na rozmyšlenou, protože podle zpráv z médií začíná být zřejmé, že předseda křesťanských demokratů má velmi podobný problém jako premiér.

K dovršení všeho vychází najevo, že "nejasné majetkové poměry" má i šéf poslaneckého klubu ODS a čelný politik této strany. Jako jediné slušné východisko z takové situace se jeví předčasné volby.