BBCCzech

Prezident Václav Klaus ještě před pár dny prohlašoval, že krize vládní koalice je příliš vážná, než aby se připustilo nějaké "polořešení", než aby se politici náhle začali tvářit, že se zas až tak moc nestalo a s nějakými těmi šrámy na duchu a na vzájemné důvěře se v zájmu "vyšších cílů" jede dál.

Měl pravdu. Proto bude zajímavé sledovat, jak se zachová, když se teď jeho obavy naplnily: nevyřešilo se nic, lidovci a socialisté se navzájem vmanipulovali do bludiště, z něhož našli jedinou cestu: totiž cestu zpátky k zamčenému vchodu.

Premiér Stanislav Gross se omlouvá. Hezké, ale v zásadě k pousmání. Připomíná to - ať pan premiér to srovnání promine, jde jen o model - situaci chlapíka, který ukradne v supermarketu rádio.

Když ho chytí, dokola opakuje, že nic neudělal a zároveň dává jedno absurdní vysvětlení za druhým, proč se stalo to, co neudělal - spiknutí prodavaček, zlovůle zřízenců, kampaň, vyvolaná závistivými zákazníky...

Nakonec už toho má dost a tak řekne: Promiňte mi některé mé výroky a chyby. Pokud jsem se vás dotknul, tak se omlouvám. Tím je věc smáznuta, chlapík očištěn odchází a rádio si nese pod paží domů.

Gross zatím pronesl dvě omluvy a není zcela jasné, zda přijde ještě nějaká další, a pokud ano, jak bude vypadat. První prozatímní omluva zněla:

"Pokud jsem některými svými výroky někoho urazil, tak věřte, že jsem nechtěl a že se samozřejmě takovým lidem i omlouvám." Slovem "pokud" dává premiér najevo, že možná někoho urazil, ale neví o tom, ale "pokud" to udělal, tak to udělat nechtěl.

Jenomže problém není v tom, jestli Gross někoho nevědomě urazil - problém je v tom, že jeho manželka podnikala a možná dosud podniká ve spolupráci s trestně stíhanou obchodnicí, úzce spjatou s nevěstincem - a v tom, že premiér neumí vysvětlit původ svého majetku a ještě považuje za drzost, že se to po něm vůbec chce.

Druhá omluva zněla: "V celé záležitosti, která se týká mé osoby i mé manželky, je řada momentů, kde si uvědomuji, že jsem udělal chyby, že jsem měl na některé věci lépe dohlédnout, mohl jsem být prozíravější."

To už vypadá lépe, už tam není "pokud". Ale opět to nic neznamená, protože je to obecný a nicneříkající výrok. Aby se dal nějak uchopit, musel by Gross být konkrétní a říct, kde přesně udělal chyby, které si - jak říká - uvědomuje.

Asi by to měl učinit na veřejném fóru, to jest v parlamentu - a měl by se následně opět vystavit otázkám, které by prověřily, co premiér podle premiéra udělal špatně.

Vládní koalice zatím z krize vychází poražena kolektivně na hlavu. Lidovci v čele s Miroslavem Kalouskem se projevili jako zmatení stratégové, kteří vznesou nikoli neoprávněný požadavek, ale nejsou schopni domyslet následky, a tudíž tomu požadavku dostát.

Socialisté se už poněkolikáté ukázali jako strana v těžké krizi - nedovedou Grossův problém řešit jinak než vyhlašováním spikleneckých teorií, to v lepším případě, v tom horším vůbec nechápou, o co jde.

Pravděpodobně to celé není konec krize, ale jen dočasné přerušení. Čím déle to bude trvat a čím více bude podobných pauz, tím budou těžší následky pro českou politiku, potažmo pro českou společnost.