Jaroslav Jírů publicista

Už to mám, je to Feydeaův vaudeville, žánr, který tento francouzský ministr dovedl k naprosté dokonalosti.

Ještě chybí milenka ministerského předsedy a její slaměný klobouk, i toho se možná dočkáme

V tomto příběhu jsou přece všechny prvky klasické feydauovské frašky a její postavy a její postavy.

Mírně senilní strýček, který si už dnes nepamatuje, co včera říkal, a schovává ve skříni naftalínem čpící uniformy, přihlouplý prosťáček hledající zapomnění uprostřed kraviček, rozverná bordelmamá prosperující pod ochranou manželky pana premiéra a ukrajinský Taras Bulba s mohutným knírem, zjevně zmatený přechodem z daleké stepi do světa rafinované neřesti.

Ještě chybí milenka ministerského předsedy a její slaměný klobouk, i toho se možná dočkáme.

Grossova aféra je sice fraška, ale má také mnohé symptomy nakažlivé choroby. Jako pávi chlubící se svými vějíři jsou čeští politici dneška přímo posedlí touhou vykazovat se krásnými příbytky.

Jako by jim počet koupelen a pokojů nahrazoval pyšné hrady, jimiž feudálové ve středověku ohromovali své protivníky.

Tuto chorobu – komentátoři na to jistě časem přijdou – přenesl český premiér Stanislav Gross do francouzské metropole, města, jemuž naši pruderní předkové říkali v 19. století s pohoršením "Bábel nad Sekvanou".

Sotva se letoun s českým premiérem dotkl přistávací plochy v Roissy, vypukla totiž také ve Francii politicko-bytová aféra.

Není to jistě náhoda, určitě to tam zanesl ten Gross. Satirický týdeník Canard enchainé si povšiml, že ministr hospodářství Hervé Gaymard bydlí v pařížském osmém okrese v těsném sousedství Elysejských polí ve služebním bytě o šesti stech čtverečních metrech.

Přiznám se k tomu, že si něco podobného nedovedu vůbec představit. Lze to snad vysvětlit pouze tím, že pan ministr Gaymard má osm dětí a chtěl jim v bytě zřídit malé sportovní hřiště.

Budeme si ještě dlouho myslet, že to, co vidíme, je jen pouhá fraška?

Ať je tomu jakkoli, francouzský daňový poplatník si zapamatoval hlavně to, že za byt platí vláda pakatel – 450 tisíc korun měsíčně. K tomu ještě přidává ministrovi na kuchaře, majordoma a služebnou.

Tak prosím, zvolali Francouzi, muž, který nás denně vyzývá, abychom šetřili státní pokladnu, platili daně do haléře, pamatovali na chudé, přispívali na bezdomovce a vůbec vynikali občanskými ctnostmi, si takhle dává bene za naše peníze.

Vzhůru děti vlasti, k boji, kde je tu nějaká bastila?

Státní byt ve Francii, soukromý v Čechách, rozdíl je pouze formální. Podstata zůstává stejná.

Politik je cosi nadřazeného průměrnému potěru, žije podle jiných pravidel než plebs. Francouzské vládě brzy došlo, že by na to mohla v zemi rovnosti doplatit.

Ministru Gaymardovi přikázali, aby se vystěhoval.

Ale co my, Češi? Budeme si ještě dlouho myslet, že to, co vidíme, je jen pouhá fraška, že brzy spadne opona, pan principál nám zamává na rozloučenou a hra bude u konce?