Adam Drda analytik BBC

Vláda je beznadějně zablokovaná: lidovci z dosti srozumitelných důvodů vyzývají premiéra k demisi. Stanislav Gross odstoupit odmítá a žádá naopak odchod lidovců.

Jestliže se Gross, který se ocitl ve slepé uličce, rozhodne vládnout s komunisty, může to prezident podle všeho jen pozorovat a rozčileně komentovat

V tom ho demonstrativně podporují všichni socialističtí poslanci. Lidovci nechtějí z koalice odejít dobrovolně, aby neotevřeli komunistům cestu k moci.

Třetí strana, trpasličí Unie svobody, beznadějně lavíruje a po pravdě řečeno, vzhledem k její "velikosti" na jejím postoji už moc nezáleží.

Vztahy v koaliční vládě jsou hluboko pod bodem mrazu - i kdyby se upachtil nějaký kompromis a vláda zůstala ve stávající podobě, s čímž už skoro nikdo nepočítá, ocitne se v permanentní krizi a nebude schopna pracovat.

Jakékoli verze menšinového sociálně demokratického kabinetu mají v tuto chvíli jediný smysl: udržet Stanislava Grosse v křesle a ČSSD u vlády.

Ať se to sociálním demokratům líbí, nebo ne, odpovědnost za českou 'blízkou budoucnost' nesou v první řadě oni

Politický program, ideje a veřejný zájem přestaly pro socialisty zjevně hrát roli.

Protože opoziční ODS zatím razantně odmítá premiérovi a jeho straně pomáhat (a změnou postoje by si taky nesmírně uškodila), existuje vlastně jen verze jediná: menšinová vláda sociálních demokratů, podporovaných extrémními komunisty.

Nikdo jiný než strana Miroslava Grebeníčka by na tom nevydělal, vláda by byla nepřetržitě vydíraná.

Prezident republiky sice do krize vstupuje, ale dokud bude Gross premiérem, nemůže Václav Klaus dělat nic jiného, než vyjednávat a vznášet apely.

Jestliže ministerský předseda odvolá lidovecké ministry, prezidentovi nezbude, než mu vyhovět.

A jestliže se Gross, který se ocitl ve slepé uličce, rozhodne vládnout s komunisty, může to prezident podle všeho jen pozorovat a rozčileně komentovat.

Přitom všem předčasné volby nejsou možné, jelikož je nechtějí komunisté, kteří cítí šanci, a socialisté, kteří se kolektivně bojí a kolektivně odputovali mimo realitu.

Strana se semkla za předsedou, který má na kontě natolik vážné skandály, že by jich jen polovina stačila na složení funkce

Ať se to sociálním demokratům líbí, nebo ne, odpovědnost za českou "blízkou budoucnost" nesou v první řadě oni. Postoje socialistických politiků se přitom už vůbec nedají racionálně vysvětlit.

Strana se semkla za předsedou, který má na kontě natolik vážné skandály, že by jich jen polovina stačila na složení funkce.

Místo aby se o to Grossovi spolustraníci starali a žádali premiéra aby vše do detailů objasnil, vytvořili mu štít a demonstrativně vyhlašují, že šéfovi věří.

Žádné vysvětlování je zjevně nezajímá.

Stanislava Grosse si socialisté vybrali s nadějí, že zvedne upadající preference a bude prosazovat "moderní levicovou politiku".

Místo toho jim Gross přinesl jenom potíže, "aférou Přibyl" počínaje a "aférou Šárka" konče.

Důležité volby strana pod jeho vedením navzdory bombastické a nákladné kampani drtivě prohrála.

Gross přinesl jenom potíže, 'aférou Přibyl' počínaje a 'aférou Šárka' konče

Teď premiér směřuje k nepřiznané spolupráci se stranou, která mu žádné "moderní blairistické výstřelky" nedovolí.

Je velmi pravděpodobné, že pokud k té spolupráci dojde, utečou sociální demokracii protikomunističtí voliči - ti, kterým komunisté nevadí, utečou rovněž - ke komunistům.

Grossova politická kariéra končí - a svou stranu táhne za sebou.

O jejím úpadku svědčí náhlá a nebývalá nerozborná jednota, a především fakt, že Gross má před blížícím se sjezdem jediného protikandidáta: Zdeňka Škromacha, dlouhodobého stoupence vlády, opřené o komunisty, stoupence linie, k níž i Gross nevyhnutelně směřuje.