Daniel Kaiser redaktor BBC

Úřad prověřuje lidi, kterým by se do ruky mohly dostat tajné materiály

Poslanci mají na programu schůze vládní návrh zákona, který Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) stanoví pevné lhůty, do kdy musí být ta která prověrka hotová.

O Národním bezpečnostním úřadu se nedávno znovu začalo mluvit, když předseda vlády Stanislav Gross oznámil, že požádá o bezpečnostní prověrku, aby vyvrátil pochybnosti kolem peněz, za něž kupoval byt.

Opozice i někteří pozorovatelé premiérův záměr obratem zpochybnili s tím, že nejpřísnější stupeň prověrky trvá velmi dlouho a že se navíc NBÚ nedá kvůli několika skandálům věřit.

Když se řekne NBÚ

Založení úřadu si v roce 1998 vynutila Severoatlantická aliance, kam se Česká republika právě chystala vstoupit.

Úřad prověřuje lidi, kterým by se do ruky mohly dostat tajné materiály. Existují čtyři stupně bezpečnostních prověrek: vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné.

U nich by si pracovník NBÚ měl žadatele zkontrolovat i ve zdrojích tajných služeb a policie.

Podle stupně prověrky zkoumá trestní rejstřík žadatele, majetkové poměry rodiny, jestli se nezapletl s komunistickou tajnou službou, jestli společníci nejsou nebo nebyli agenty atd.

Prověrky

Kdo všechno si prověrku musí nechat udělat?

BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKA provádí se před započetím výkonu povolání, jmenováním do funkce nebo zařazením na místo, kde je nezbytné se seznamovat s utajovanými skutečnostmi lze ji provést pouze s předchozím písemným souhlasem navrhované osoby. člení se do čtyř stupňů podle klasifikace utajovaných skutečností (I. - vyhrazené, II. - důvěrné, III. - tajné, IV. - přísně tajné) www.nbu.cz

"Státní úředníci, vojáci, policie, státní zástupci, soukromí podnikatelé, zaměstnanci v soukromých firmách, které se seznamují nebo pracují s utajovanými informacemi," vyjmenovává ředitel úřadu Jan Mareš.

"Samozřejmě taky diplomati – pokud diplomat zaujímá místo, na kterém je nutné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, též musí míti prověrku."

Nově by se prověrky měly vztahovat i na členy vlády - s výjimkou premiéra a ministra zahraničí - protože prý to vyžadují jak předpisy Severoatlantické aliance, tak i Evropské unie.

Kvůli prověřování členů vlády se proti zákonu mimochodem staví ODS.

Zákon nově úřadu stanoví pevné lhůty, do kdy musí být prověrka hotová.

"Lhůty na projednávání prověrek by měly být tři měsíce u stupně důvěrné, devět měsíců u stupně tajné a dvanáct měsíců u stupně přísně tajné," upřesňuje ředitel úřadu Jan Mareš.

Stanovení lhůt je potenciálně důležitý paragraf. Zatím totiž nebyl NBÚ vázán žádnými termíny a průtahy v některých případech vzbuzovaly podezření.

Jak vzniká nedůvěra

Například prověrka Jana Kavana, který si o ni po různých skandálech požádal, když předsedal Valnému shromáždění OSN, byla hotová až v době, když Kavanovi skončil mandát.

Ke Kavanově štěstí - prověrku totiž nedostal.

Lhůty na projednávání prověrek by měly být pevně dané

Dva roky se také v éře ministra vnitra Stanislava Grosse táhlo prověřování bývalého náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka.

Ten prověrku nemohl dostat, protože předtím podnikal s agentem StB. Jenže NBÚ mu dlouho dával výjimku - až Jakubíkův spis v prosinci 2001 doputoval na stůl k referentce úřadu Jitce Šmídové:

"Bylo zjištěno bezpečnostní riziko a z toho důvodu jsem navrhla bezpečnostní prověrku na stupeň utajení tajné nevydat."

"Předala jsem to své tehdejší vedoucí, ta s tím odešla za panem Kadlecem, ředitelem NBÚ, který to vrátil s tím, že je nutné bezpečnostní prověrku přepsat tak, aby bylo osvědčení vydáno."

"Vrátilo se to zpátky ke mně na stůl. Já jsem řekla, že to nepřepíšu, načež mi byla prověrka odebrána."

Václav Jakubík nakonec prověrku dostal a Jitka Šmídová z úřadu odešla.

Pochybnosti a podezření

Za poslední dva roky vyplulo na povrch několik dalších podezřelých případů. V září například policie začala vyšetřovat 18 údajně odbytých prověrek diplomatů.

KDO PROVÁDÍ PROVĚRKY? statutární orgán u bezpečnostních prověrek I. stupně NBÚ u bezpečnostních prověrek II. - IV. stupně ministerstvo obrany u osob, které jsou v pracovním nebo služebním poměru k Ministerstvu obrany nebo k ozbrojeným silám ČR nebo které vykonávají vojenskou činnou službu nebo jsou studenty vojenských škol, a to pro II. stupeň Policie ČR u svých příslušníků nebo zaměstnanců, pokud to určí ministr vnitra zpravodajské služby u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí ke zpravodajské službě www.nbu.cz

Nový ředitel Mareš nařídil prošetřit všechny prověrky na stupeň tajné a přísně tajné udělené v letech 1998 až 2002.

Hlavní otázkou proto zůstává, nakolik se certifikátům NBÚ dá věřit a co pro větší věrohodnost dělá vládní návrh.

Podle bývalé zaměstnankyně NBÚ Jitky Šmídové lze pochybnosti rozptýlit jediným způsobem: ustavit nezávislou kontrolu nad kladnými verdikty, u nichž vzniklo podezření na objednávku tak, jako v případě Jakubík:

"Asi by tam měl být nějaký instrument, který by v případě nějakých pochybností umožňoval do spisu nahlédnout nezávislé, nezúčastněné osobě."

"Stejně jako teď funguje kolegium státních zástupců pro kontrolu nevydaných bezpečnostních prověrek nebo nevydaných osvědčení, tak by mělo fungovat něco na opačný způsob."

Nápad Jitky Šmídové se zamlouvá i stínovému ministru vnitra za ODS Ivanu Langerovi:

"Já bych se k takovému modelu klidně připojil, neboť teď probíhá prověřování některých pochybných bezpečnostních prověrek a já mám jakési dílčí důvody pro pochybnosti o tom, že prověrky budou prověřeny velmi pečlivě."

Kontrola kontrolora

Ředitel Jan Mareš ovšem žádné kontrolní grémium nad svým úřadem nechce vidět:

"To bychom tady měli další NBÚ na kontrolu NBÚ? Proč? Já si nejsem vědom toho, že by tady existoval úřad, který kontroluje vydávání občanských průkazů, pasů nebo jiných správních rozhodnutí."

Jedinou cestou, jak zvenčí rozptýlit pochybnosti nad prověrkami NBÚ, tedy zůstává trestní oznámení a policie.

Ani vládní návrh žádnou možnost vnějšího přezkoumání nezavádí. Národní bezpečnostní úřad tedy na svou pošramocenou reputaci zůstává sám.