|
Hrobník Gross | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Premiér Stanislav Gross pečlivě kope hrob pro svou politickou kariéru - a už má skoro hotovo. Jeho pařížská reakce na lidoveckou výzvu ke koaličnímu jednání o aférách kolem bytu a podnikání paní Šárky působí dosti zřetelným dojmem, že ministerský předseda propadl panice. Vyrovnaný politik na žádost o diskusi reaguje tím, že ji prostě přijme - a ne že doporučí partnerovi, aby si sbalil svých pět švestek. Nelze se ale divit, že Grossovi "ruply nervy". Sám se vmanipuloval do situace, z níž nemůže vyjít bez těžkých ztrát a sociální demokracii přitom zjevně stáhne sebou. Od chvíle, kdy se v novinách začalo psát o nejasném financování jeho bytu, a o dnes již legendárním strýci Vikovi, panu Rodovi atd., věc sebevědomě bagatelizoval a tvářil se, že vůbec nechápe, o co jde. Potom "bytovou problematiku" vytlačily podivné obchody a podezřelá obchodní partnerství jeho ženy, ale premiér pokračoval postaru, mluvil o kampani a naznačoval spiknutí. Podezření a důkazů je čím dál víc a Gross se zřejmě stal jedním z mála lidí v zemi, jimž uniká závažnost Grossových afér. Zároveň ze sebe udělal nesmírně snadný terč. Šéf lidovců Miroslav Kalousek vystoupil proti Grossovi přesně ve chvíli, kdy se proti tomu věcně vzato nedá nic namítat. Lidovci i unionisté se chovali loajálně velmi dlouho a komentátoři se jim za to dlouho posmívají. Když se ale objevilo podezření, že Šárka Grossová úzce spolupracuje s osobou, která má příjmy z nevěstince, muselo to na spoustu věřících a spoustu puritánských lidoveckých voličů právem působit jako rudý hadr na býka. Kalouskovi tedy všechno hraje do ruky: kdyby premiéra dotlačil k demisi, ještě by nemusela padnout koaliční vláda. Kdyby vláda padla, taky na tom lidovci nic moc neztratí, maximálně přijdou o rok dřív o pár ministerstev. Své voliče mají jisté, takže jim nemusí vadit ani představa předčasných voleb. A pokud se nestane nic nebo třeba jen premiér zabrání své ženě v podnikání, taky dobře, lidovci budou ti, kdo se nechtěli s Grossovými aférami smířit, dali to najevo - a neodešli z vládní koalice jen proto, aby se nezrodil nějaký horší kabinet. Je to sice slabý argument, ale na domácí lidovecké frontě určitě zabere. Fakt, že vedení KDU-ČSL proti premiérovi kriticky vystoupilo ve chvíli, kdy je vytížen v cizině, se asi nedá vnímat jinak než jako součást tradice domácí politické malosti nebo nedůstojnosti. Zajímavější ale je pondělní "tenisové" setkání Kalouska, šéfa ODS Mirka Topolánka a prezidenta republiky. Ne proto, že Kalousek k ODS inklinuje a že počítá s tím, že s ní po volbách v roce 2006 bude spolupracovat, to je stará věc. Spíš kvůli tomu, co ve vysílání BBC řekl Topolánek: pokud se ODS zúčastní nějakých jednání, jak si lidovci přejí, měla by je moderovat "nestranná" hlava státu. To je role jak vyšitá pro nezaujatého čestného předsedu ODS Václava Klause: dojde-li k pádu vlády, mohl by mít prezident v rukou takový vliv, o jakém se například jeho předchůdci ani nesnilo, mnohem větší, než měl po krachu Vladimíra Špidly. Nejhorším dlouhodobým důsledkem Grossovy aféry není "politická destabilizace" nebo "poškozování republiky v zahraničí", jak se pořád dokola říká. Nejhorším důsledkem je poškození sociální demokracie - a naopak posílení komunistů, k nimž budou utíkat socialističtí voliči. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||