Ondřej Štindl analytik BBC

Těm temným silám, které Grossovu aféru prý mají na svědomí, je ovšem třeba přiznat značnou míru talentu.

Zatím jejich kus rozhodně netrpí přílišnou předvídatelností, která v posledních letech tak zamořila žánr toho fiktivního i toho "skutečného" politického thrilleru. Navíc nejochotnějšího spolupracovníka ti údajní hybatelé nenacházejí v médiích, ale v premiérovi samotném.

Jakkoliv se může zdát, že celá kauza už dosáhla toho nejhlubšího možného suterénu vždy chystají další překvapivý propad. Třeba nástup Michala Simkaniče, který do aféry vnesl dimenzi dýchavičné frašky.

V současné chvíli už v aféře nejde o to, za co si Stanislav Gross pořídil byt. Nastavují se limity toho, co v českým politickým špičkám může projít

Ve chvíli, kdy se na stránky českých deníků vrátila paní Libuše Barková, je najednou vše zase o kus vážnější. Navíc premiérovo přiznání, že Libuše Barková ručí za úvěr poskytnutý jeho manželce, se kterou chystá společný projekt luxusního bydlení, se ani při nejlepší vůli nedá označit za dílo nějakých temných sil.

Paní Barková je trestně stíhána, v domě, který jí patří, sídlí nevěstinec. Barková sice tvrdí, že s tím co dělá nájemce v jejím domě, nemá nic společného. Nicméně existuje víc než dostatek indicií, nasvědčujících tomu, že hranice mezi pronajímáním domu provozovateli nevěstince a provozováním nevěstince je v případě Libuše Barkové značně mlhavá.

Stanislav Gross vztah své manželky k Libuši Barkové kdysi popsal jako "kamarádství dvou matek". Takový popis asociuje slunné odpoledne někde v parku nevinným hovorem o tom, jaké dělají ratolesti pokroky. Pokud ale dva lidé spolu jdou do projektu, který vyžaduje desítky milionů korun, není to jenom kamarádství, je to obchodní partnerství.

Připomeňme tedy ještě jednou s kým premiérova manželka vstoupila do takového dlouhodobého partnerského vztahu - s ženou, která má zatím nevyjasněnou, ale zdá se, že celkem úzkou vazbu na "erotický byznys", a která je podezřelá z několikamilionového podvodu.

Předseda vlády přitom o celé záležitosti hovoří jakoby nic - to je snad ještě horší, než kdyby se snažil obchodní kontakty své manželky nějak zakamuflovat. Jako kdyby tím způsobem totiž dosvědčoval naprostý nedostatek elementární soudnosti.

A také neschopnost připustit, že postavení premiéra a vládního činitele vůbec na člověka klade nějaké nároky třeba i nad rámec zákona, že některé lidi si člověk v jeho pozici prostě musí držet od těla, i kdyby to třeba byli kamarádi z mládí.

A premiérovo vystoupení ve Sněmovně, kde se Stanislav Gross pochlubil jak lukrativní ten podniky, který jeho rodina spolu s paní Barkovou rozjela, díky velkému mediálnímu zájmu bude, tak získává trochu temný podtext.

V současné chvíli už v aféře odstartované nejasnostmi kolem premiérova bydlení nejde o to, za co si Stanislav Gross pořídil byt, vlastně už nejde ani tolik o Stanislava Grosse. Nastavují se limity toho, co v českým politickým špičkám může projít.

Možná i proto jsou reakce z politického prostředí na to, co vychází najevo o předsedovi vlády, relativně vlažné.