|
Čas pro sedmou velmoc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bytová aféra premiéra Stanislava Grosse dospěla včera ke konci jedné fáze. Byla prohnána potrubím české politiky, na jehož konci ale víme v podstatě totéž, co na začátku. ODS, zprvu kritizovaná za nečinnost a podezíraná, že se neangažuje, aby aféra nakonec nestrhla i šéfa poslaneckého klubu Vlastimila Tlustého s jeho tajnými věřiteli, se tento týden snažila zpoždění dohnat. Nejdřív občanští demokraté zkusili v úterý uspořádat o premiérově půjčce na byt mimořádnou rozpravu ve sněmovně. To jim ale vládní poslanci překazili. Včera se tedy ODS ptala během interpelací. Další páku na premiéra už po ruce nemá, její role včera v podstatě skončila. Předseda vlády soudí, že všechno důležité už řekl, a případ považuje za uzavřený. Do pytle ale zavřel i různé ještě živé pochybnosti a vlastní výroky, které vyvracely jeden druhý. Nejdřív předseda naznačoval, že mu jihlavský strýc půjčil ze svého. Když se ukázalo, že strýc tolik peněz neměl, držel se Gross jeho teorie o jakési rodinné sbírce, jíž se prý zúčastnila řada příbuzných rozesetých po světě. Premiér doslova řekl, že některé z nich zná. Od minulého pátku vystřídal těch několik příbuzných podnikatel Rostislav Rod, o němž prý Gross až do jeho přihlášení neměl tušení. Koho to tedy znal předtím? A dále: proč musí rodina Grossových kvůli splácení zhruba milionové půjčky rozjíždět podnikatelský projekt, k jehož startu bude potřebovat nejméně šest milionů? Kde je tady logika? Interpelace byly včera zřetelně trapné některým tazatelům i premiérovi. Jako kdyby Gross pořád nemohl uvěřit, do jaké situace se dostal. Také je ale neuvěřitelné, že se za těch pětadvacet dní od začátku aféry neposadil do nějakého studia nebo ke stolu s novinářskými diktafony. První dva týdny vůbec nechodil na veřejnost, přestože zpravodajské materiály zásadně zpochybňující jeho integritu vycházely v Mladé frontě Dnes takřka denně. Až když se oheň pomalu začal šířit do dalších médií, objevil se na tiskovce, kde si nechal položit několik otázek. Autor poznámky ho viděl zjevně vystrašeného utíkat po skončení konference chodbou Kongresového centra. Znovu ho pak spatřil v úterý ve sněmovně - a i tam Gross do sálu skoro běžel, jinými dveřmi, než které normálně používá a u kterých na něj toho dne čekala novinářská smečka. Dokud se ale premiér nenechá důkladně vyzpovídat i od novinářů, nezastaví se. Nemůže takřečenou sedmou velmoc nepotkávat do nekonečna. A novináři si na rozdíl od opozičních politiků budou pravidla tázání určovat sami. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||