Daniel Kaiser analytik BBC

Premiér se brání, že nic špatného neprovedl, do svých majetkových poměrů přitom zatím moc světla nepustil. Pokud by - jak v neděli památně řekla místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová - v "určitých obměnách" své základní verze pokračoval, tlak na jeho demisi nepochybně zesílí. Je ale představa, že Gross balí, opravdu reálná?

Moderní česká historie takovou situaci ještě nezažila, žádný Grossův předchůdce dosud nemusel vyvracet podezření, že si v politice ulíval do vlastní kapsy. Korupčnické aféry respektive náznaky afér s vládní dimenzí se osobní cti premiérů, cti v užším slova smyslu, nikdy nedotkly.

Obvinění na premiérovu adresu jsou tak tíživá a tak zásadní, že by na konci logicky měla padnout přinejmenším jedna hlava

Miloš Zeman možná jezdil do Bamberku nabízet pochybným podnikatelům vliv ve státní správě za peníze, i podle Zemanových nepřátel uvnitř ČSSD ale ty peníze měly jít do stranické kasy. Ani Václava Klause během skandálu s financováním ODS nikdo vážně nepodezíral z osobního obohacování.

Včera Gross slíbil, že si nechá udělat prověrku u Nejvyššího bezpečnostního úřadu. Co se od takové prověrky dá čekat?

NBÚ má po pár letech života mizernou pověst, spíš coby čistírna štítu pro vlivné lidi než jako nestranný úřad. Nad bývalým ředitelem Tomášem Kadlecem, za něhož úřad k téhle pověsti přišel, držel ochranou ruku právě Gross.

Hloubková prověrka - a jiná už v této situaci nemá smysl - může trvat dlouho, déle než kolektivní paměť médií. Grossův stranický kolega Jan Kavan se například objednané prověrky nedočkal ani za rok předsedování Valnému shromáždění OSN.

Gross, který si prověrku nestačil vyřídit za pět let, už včera neměl na vybranou. Kdyby si o ni nepožádal, opozici i novinářům by poskytl nepřímý důkaz viny.

Prověrkou to ale nemůže skončit. Obvinění na premiérovu adresu jsou tak tíživá a tak zásadní, že by na konci logicky měla padnout přinejmenším jedna hlava. Buď hlava premiéra, nebo hlava šéfredaktora Mladé fronty Dnes, případně Respektu.

Něco hodně podobného se ovšem psalo i před čtvrt rokem po propuknutí takzvané aféry Kořistka. A kdo si dnes na případ, v němž policie, zaštítěná ministrem vnitra i premiérem, okázale zatkla tajemníka opozičního lídra a onomu lídrovi navíc prohlížela konto, aby pak ani nedokázala navrhnout trestní stíhání, vzpomene?