|
Alternativní léčbu rakoviny volí až třetina Evropanů | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odrazovat pacienty s rakovinou od klasické léčby odborníci považují téměř za zločin.
Podle průzkumů se ale k alternativním metodám léčení onkologických nemocí uchyluje v průměru třetina Evropanů. Například v Řecku je to patnáct procent sledovaných pacientů s rakovinou, v Itálii dokonce sedmdesát pět procent. Uvedená čísla vyplývají z průzkumu doktor Alexe Molassiotise z Manchesterské univerzity. Ten ve spolupráci se svými kontinentálními kolegy sledoval téměř tisícovku pacientů ze čtrnácti evropských zemí. Závěr jejich studie zmiňuje téměř šedesát nejrůznějších doléčovacích a alternativních metod včetně homeopatie nebo aromaterapie. Mollasiotisův tým při tomto trendu varuje evropské úřady, že za léčitele by se brzy mohl vydávat každý, a je proto třeba zvážit povinnou registraci alternativních lékařů a další metody regulace. Alternativa přímo neléčí Univerzita v britském Exeteru provedla vloni výzkum metod léčby, které jsou běžně nabízeny na internetových stránkách. Vedoucí výzkumu, profesor Edward Ernst, při tom našel asi stovku návodů, ve kterých rádci odrazují pacienty od pravidelné chemoterapie. "Považuji to za velmi nebezpečné. Ty nejradikálnější stránky doporučují pacientům, aby klasickou léčbu přerušili. To považuji za nezodpovědné, protože ve většině případů takové rady vedou ke smrti pacienta." Profesor Ernst se také domnívá, že lidé často nerozlišují klasickou léčbu od doprovodné, takzvané paliativní neboli útěšné terapie. "Já jsem ve svém postoji velmi striktní. V alternativní metody léčby nevěřím. Podpůrná terapie neléčí, ale má zvýšit kvalitu života a omezit vedlejší účinky léků." "Z důkazů, které máme k dispozici, plyne, že většina takových doplňkových léčiv je velmi účinná, ale jen v tomto smyslu," soudí profesor srovnávací medicíny z Univerzity v Exeteru Edward Ernst. Předseda české Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier by prý Erstovy názory 'mohl jen podepsat': "Alternativní forma léčení rakoviny, coby primární léčba, neexistuje," říká. "Pořád je nejdůležitější odnětí vzorku, určení nádoru, stanovení taktiky léčby. Pak, je-li to možné, následuje chirurgie, poté podle typu a rozsahu onemocnění doplňkové ozařování nebo chemoterapie," vysvětluje dále Dienstbier. Poslední zázraky byly v Bibli Jako doplňkovou věc ale alternativní léčbu uznává. Významná je prý zejména v regeneraci organismu. Léčba rakoviny je totiž stále velmi drastická v tom, že nedokáže od poškození uchránit ani zdravé orgány.
Důležitém ovšem je vědět, k jakému léčiteli pacient jde. "Jestli jde o někoho, kdo vychází z tradice bab kořenářek, protože na této tradici je vlastně založen celý současný farmaceutický průmysl, nebo o nějaké vztahování rukou a podobně. Protože poslední zázraky, pokud já jsem četl, jsou popsány v Bibli," poznamenává Zdeněk Dienstbier. Za odsouzeníhodné, či přímo hodné trestněprávních následků, pak Dienstbier považuje situace, kdy léčitel zrazuje nemocné od klasické léčby a doporučuje jim, aby do ní vůbec nenastoupili či ji přerušili. "Sám jsem měl několik případů, které se proto tak zanedbaly, že když ti lidé přišli k nám na kliniku, nedalo se už nic dělat," říká předseda české Ligy proti rakovině. Nový lék Avastin Léčitelům, nikoli šarlatánům, pak Zdeněk Dienstbier neupírá pozitivní vliv i v oblasti psychologické. Nemocní totiž o své chorobě potřebují mluvit a běžní lékaři na dlouhé promluvy obvykle nemají čas a psychologický přístup zanedbávají. Naději pro boj proti rakovině vzbuzuje lék Avastin, nově schválený Evropskou unií. A prý má být milníkem v léčbě rakoviny. Lék působí tak, že nádorům brání ve vytváření cév, odřízne je tak přísun živin a tím způsobí jejich odumření. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||