Adam Drda analytik BBC

Nejdřív se přišlo s nápadem plošně zakázat znaky nacismu, konkrétně hákový kříž. Na to reagovalo pár europoslanců z postkomunistických zemí požadavkem, aby se tedy stejně naložilo třeba i se srpem a kladivem.

Těm politikům jde evidentně o otevření (nebo spíš obnovení) diskuse, o připomenutí, že obě totalitní ideologie jsou stejně zrůdné a obě za sebou zanechaly zpustošené země a miliony mrtvol.

Problém je, že v Evropě se jim stejně neměří: být bývalý nacista nebo neonacista znamená být vystaven opovržení, být současný komunista, to se přinejmenším toleruje, a být bývalý komunista, to je považováno za úplně normální součást životopisu.

Představa, že se zákazem symbolů zamete s ničemnou ideologií a jejími praktickými projevy je naivní a v důsledku nebezpečná.

Jenže věcně vzato, snaha absolutně zakazovat symboly je nesmyslná. Platí to i u těch nacistických, a nejen proto, že zákaz s sebou nese praktické potíže.

Například: pokud evropský předpis vznikne, budou se smět natáčet filmy z období nacismu, v nichž vlají prapory s "haknkrajcem"? Asi ano, ale filmové štáby by zřejmě musely žádat o zvláštní povolení...

Hákový kříž se vyskytuje na stovkách předmětů z doby druhé války - jak se s nimi naloží? Měl by z nich být odstraněn nebo je budou lidé odevzdávat do speciálního úřadu? Co bude dejme tomu s knihami o historii letectví a o historii vůbec? Co budou dělat sběratelé známek?

Pro srp a kladivo, eventuelně rudou hvězdu (ale to by kvůli Rusku nikdy neprošlo), platí totéž, i když věc je ještě o stupeň kurióznější. Komunismus trval tak dlouho a zasáhl tak velkou část světa, že ho symbolizují desítky znaků a tváří, takže se třeba nebude moci užívat srp a kladivo, ale pubertální pometla budou dál nosit tričko s Che Gevarou.

A navíc: třeba v českém případě by se sice nesměly nikde objevit symboly totalitní zvrhlosti, ale v televizi by se zřejmě dál promítaly různé propagandistické produkty téže zvrhlosti. Autoři některých z nich by pak odcházeli z Pražského Hradu s medailí za celoživotní přínos kinematografii...

Problém není především v symbolech, ale v tom, co je za nimi. Představa, že se zákazem symbolů zamete s ničemnou ideologií a jejími praktickými projevy je naivní a v důsledku nebezpečná.

Připomíná to chování kouzelníků z knížek o Harry Potterovi: báli se ďábelského lorda Woldemorta, a tak místo jeho jména říkali "vy víte kdo", aby ho nepřivolali zpátky - netřeba dodávat, že to nemělo žádný praktický smysl. Zatímco kouzelníci bojovali se starým symbolem, zlo se vrátilo v nečekané nové podobě.

Hákový kříž se vyskytuje na stovkách předmětů z doby druhé války - jak se s nimi naloží?

Co se týká nacismu, téměř v celé Evropě platí zákony, zapovídající propagaci hnutí, potlačující práva a svobody, zákony, které se vypořádávají s rasismem a antisemitismem.

Pokud si neonacisté připnou při demonstraci proti cizincům na bundu svastiku, je to zjevná propagace takových hnutí a policie proti nim může zakročit.

Když se ale princ Harry oblékne do nacistické uniformy na maškarní ples, je to sice ukrutně nevkusná hloupost, ale ještě to neznamená, že je s ním třeba bojovat jako s náckem.

Ideologické dědictví komunismu přestavuje pro dnešní Evropu mnohem větší nebezpečí než nacionální socialismus.

Vyrovnat se s ním, to je podle všeho úkol "na několik volebních období", úkol o to složitější, že spousta vysoce postavených evropských politiků se s komunismem tak či onak zapletla a že jádro problému je ve sféře myšlení a nikoli znaků.

Návrh na zákaz komunistických symbolů podle všeho nemůže být v dnešní Evropě přijat: zakázat ale jenom nacistické symboly, to už je úplně špatně - zřetelně se tím dává najevo slabost a účelový dvojí pohled na srovnatelná zla.