Adam Drda analytik BBC

Podle sobotních Lidových novin bude dělat na půl úvazku, údajně za osmnáct až dvacet tisíc korun měsíčně poradce prvního náměstka Miroslava Koudelného.

Pavel Přibyl se svou minulostí pochopitelně nemá co dělat ani na vnitru, jakkoli tam předtím, za Grosse, působil

Co bude Přibyl přesně vykonávat? Odpověď vnitrácké mluvčí Radky Kovářové zní:

"Má na starosti zlepšení služební přípravy policistů."

Pokud nevíte, co se za tou policejně-byrokratickou zastírací hantýrkou skrývá, máte smůlu, protože dál už se podle mluvčí ta informace vysvětlovat nebude.

Přibyl je přítel premiéra Stanislava Grosse. Podle citovaného listu, resp. podle zdroje, který nechce být jmenován, se ministerský předseda sešel s ministrem vnitra Františkem Bublanem, aby mu Přibylův návrat doporučil, ačkoli Bublan o něj vůbec nestál.

Ministr vnitra takovou věc nepotvrdil, ale jeho nechuť by byla logická. Kvůli Přibylovi, jehož podřízení tloukli odpůrce komunismu, se demonstrovalo a zvedl se v Česku nebývalý odpor.

Pavel Přibyl aneb obuškářův návrat

Právem: proč by nedůvěryhodní lidé, kteří aktivně drželi u moci ničemný politický aparát ničemného totalitního státu, měli vykonávat funkce ve státní správě svobodné demokratické země?

Nikdo jim neubližuje, mohou podnikat, stát se řemeslníky, bankéři, restauratéry, prostě čímkoli, co je napadne.

Co policistům asi může předat člověk, který se osvědčil v terénu jako šéf obuškářů, vyžívajících se na bezbranných lidech?

František Bublan je navíc někdejší disident. Pocit, že se s někým takovým, jako je Přibyl, musím setkávat třeba na pracovních poradách, může být dost stresující.

Pavel Přibyl se svou minulostí pochopitelně nemá co dělat ani na vnitru, jakkoli tam předtím, za Grosse, působil.

Kdybychom výše zmíněnou policejní hantýrku vzali doslova: bude "zlepšovat policejní přípravu", tedy zřejmě zajišťovat, aby policisté šli do různých akcí v tom správném psychickém a fyzickém stavu, vybaveni patřičnými znalostmi a instrukcemi.

Co jim asi může předat člověk, který se osvědčil v terénu jako šéf obuškářů, vyžívajících se na bezbranných lidech?

Člověk, který se během aféry, když byl v čele úřadu vlády, kroutil jak had, vymýšlel si, a nakonec odstoupil s konstatováním, že záběry na videu bohužel odhalily, kterak jeden z jeho podřízených zasáhl proti "provokujícímu občanovi"?

Protislužba?

Potíž je v tom, že Františku Bublanovi se Přibylův návrat možná nelíbí, ale evidentně si navykl se proti svému předchůdci a dnes šéfovi Grossovi moc neprosazovat - a už spousta komentátorů si kladla otázku, kdo z těch dvou ministerstvo vnitra vlastně řídí.

Pro Grosse je tahle situace nesmírně výhodná: Bublan, antikomunista, muž, který stál před rokem 1989 na té správné straně, mu dělá oponu.

Premiér přece není žádný hlupák a musí vědět, jak 'akce Přibyl' působí

Vidíte, může říkat Gross - já byl za komunistů velmi mladý, kritizujte mne za mé omyly. Ale Bublan, ten ví, jak se věci měly, a když vzal Přibyla zpátky, určitě to má svůj důvod...

Pokud se Stanislav Gross v Přibylově návratu na vnitro angažoval, pokud proti němu neprotestuje, když už je mu známo, co podle vlastních slov před aférou kolem Přibylova šéfování v úřadu vlády netušil, jak vysvětlit jeho jednání?

Premiér přece není žádný hlupák a musí vědět, jak "akce Přibyl" působí. Kdekdo si asi pomyslí: Další politický podfuk - vyhodili ho teatrálně hlavní branou, aby se pak kradmo vrátil zadním vchodem.

Stojí to Grossovi za ostudu? Asi ano. A logicky se pak nabízí otázka, jaké služby mu asi Přibyl poskytoval a za co se mu dnes cítí zavázán.

Přibylův kolega: rudý baret Vítězslav Kresta

Minulý týden vyšlo najevo, že Vítězslav Kresta, současný druhý muž elitní policejní jednotky Útvaru rychlého nasazení, známého jako URNA, sloužil do roku 1989 u takzvaných červených baretů, které patřily do organizační struktury tehdejší StB.

Červené barety se podílely i na brutálním zásahu proti studentům 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě, Kresta ale tehdy nebyl ve službě.

Podle dostupných informací je jeho minulost následující: Vystudoval fakultu Státní bezpečnosti Vysoké školy SNB. V letech 1980-1989 byl příslušníkem Odboru zvláštního určení, útvaru oněch baretářů.

Historici a novináři, kteří se touto tematikou zabývají, píší že například během demonstrace 28. října vybírali příslušníci zmíněného odboru z davu iniciátory protestů a předávali je k potrestání.

Šli hlavně po těch, kteří se pokoušeli zásah SNB fotografovat, ničili jim filmy a aparáty.

Podobně fungovali i při jiných protikomunistických akcích a zmíněného 17. listopadu prý přišel vrchol jejich práce.

Svou brutalitou podle historika Petra Cajthamla zaskočili i přítomné estébáky.

Minulost a morálka

Od chvíle, kdy se o případu začalo psát, protože na věc upozornili někteří policisté, se Kresta hájí stejně, jako všichni lidé z podobně umazanou minulostí.

Jednak tvrdí, že kdyby měl nějaký skutečný škraloup, nemohl by u policie působit nepřetržitě od roku 1990.

Je to patnáct let zpátky. To je historie, která je pro mě bezpředmětná. Ohánět se morálkou je pochybné Vítězslav Kresta

Není to pravda, což lze snadno doložit - zkompromitovaných policajtů, kteří proklouzli prověrkami, na vnitru bylo a je víc.

Kresta se taky dopustil zapamatováníhodného výroku: "Je to patnáct let zpátky. To je historie, která je pro mě bezpředmětná. Ohánět se morálkou je pochybné."

A proč jeho minulost vadí jiným policistům? Vysvětlení je podle pana Kresty jednoduché: "Jsou zapšklí."

Ministr vnitra František Bublan nechal policejního důstojníka prověřit bezpečnostním odborem ministerstva vnitra a pak nechal sdělit deníku Právo, že podle výsledků prověrky Kresta "splňuje podmínky, za který získal potřebné lustrační osvědčení".

Pan ministr prý (cituji mluvčí MV) "chápe, že minulost policisty může být sporná, ovšem zároveň se domnívá, že je nemorální, aby byl po patnácti letech, kdy se dokázal změnit a přizpůsobit, za to nějakým způsobem řešen".

Představa, že minulost vysoce postaveného totalitního policisty, mlátičky nebo vyšetřovatele či politika je něco, co se dá odvrhnout a zapomenout, když se ten člověk choval několik let po listopadu "dobře", to znamená že neměl u policie kázeňské problémy a správně plnil příkazy, je báječná.

Člověk se jistě může změnit, ale vždycky to bylo tak, že té změně předcházela pokora a lítost nad tím, co provedl.

Nic z toho nenacházíme ani u Pavla Přibyla, ani u pana Kresty, od něhož pouze víme, že "ohánět se morálkou je pochybné", že je to dobré tak leda pro nějaké "zapšklouny".

Grossův byt

Premiér Stanislav Gross si v roce 1999 pořídil byt a o něco později bazén a zimní zahradu.

Na část tohoto majetku v hodnotě několika miliónů korun si vzal půjčku, ale na zbytek si nemohl - počítáno podle jeho řádně přiznaných příjmů vydělat.

Zabývat se Grossovým majetkem vůbec neznamená vrtat se nevhodně v jeho soukromí

Něco mu prý půjčil strýc, někdejší voják a pak důchodce, ale ten sám dost nevěrohodně vysvětluje, že si ty peníze zase půjčil zase od někoho jiného.

I tak zůstává "ve vzduchu" velmi slušná finanční částka, která se v rodině politika Stanislava Grosse odkudsi objevila v době, kdy jeho žena pracovala jako servírka a pak byla na mateřské dovolené.

Dnešní ministerský předseda se vůbec nesnaží problém vysvětlit: před novináře téměř nepředstupuje, o věci se nechce bavit.

Přitom jde o hodně vážnou záležitost: Gross je politik od pádu komunistického režimu, je veřejně činná postava, je volen do svých funkcí mimo jiné proto, že ho voliči považují za důvěryhodného.

Politici ze zákona přiznávají své příjmy právě proto, aby měla veřejnost kontrolu nad tím, jestli nějak nezneužívají svou funkci

Zabývat se Grossovým majetkem vůbec neznamená vrtat se nevhodně v jeho soukromí.

Politici ze zákona přiznávají své příjmy právě proto, aby měla veřejnost kontrolu nad tím, jestli nějak nezneužívají svou funkci, jestli jejich životní standard odpovídá tomu, k čemu řádně přišli.

Jak napsal snad jen jeden z novinářských kolegů, na místě je prostě otázka, kterou se spousta lidí, opozicí počínaje a Grossovými spolustraníky konče, bojí vyřknout: nepřijímal politik Stanislav Gross v minulosti od někoho úplatky?

Dalo by se čekat, že opozice i Grossovi spolustraníci vyvinou silný tlak, aby odpověď na tu otázku zjistili.

Místo toho se spíš mlčí. A když ne, dostávají se ke slovu spiklenecké teorie.

Jen pro ukázku: ministryně školství Petra Buzková řekla MF DNES, že o případu nic moc neví, ale naznačuje, že po premiérovi jdou tajné služby...