Viktor Šlajchrt redaktor časopisu Respekt

Prvňáčkům zrušilo pěkné velké jedničky na vysvědčení, aby je nahradilo nevzhlednými sloupci mrňavých známek, deváťákům nepříjemně znesnadnilo přechod na střední školy a mému příteli ze samoty na Lounsku rozbilo manželství - když totiž v jediné dosažitelné obci zrušili úředníci z Prahy školu, utekla mu žena i s dětmi k rodičům do Chomutova.

Vyvolat takový rozruch jistě vyžaduje plné nasazení. Politička v čele resortu sice vypadá ležérně, zato její úředníci se činí.

Opravdu to někdy vypadá, že úředníci z Prahy vynalézají zádrhele jen proto, aby se před nadřízenými blýskli svou přičinlivostí při jejich řešení

Také jsem býval úředníkem. Živil jsem se tím deset let ze čtyřiceti, která mi bylo dáno strávit v socialismu. Předtím jsem učil na základní škole v pohraničí a pak dva roky po nocích uklízel pražské metro. K práci v kanceláři jsem se přihlásil na inzerát.

Pochopitelně nešlo o žádnou vyšší funkci, natož na ministerstvu, pouze o místo řadového referenta odbytu knižního zboží. I tak jsem ale trpěl nejistotou, jestli to zvládnu. Pozval jsem proto na pivo bývalého spolužáka, který porůznu úřadoval už od maturity, aby mne zasvětil do tajemství svého řemesla.

"Musíš si šetřit přidělenou práci, jinak si ji budeš muset vymýšlet," kladl mi na srdce ze všeho nejdřív.

Z dalšího vyprávění jsem pochopil, že by ta práce měla mít podobu desek s nějakým spisem. Každé ráno je mám s ustaraným vzdycháním vyndat z šuplíku a s maličko nepříčetným výrazem s nimi proběhnout okolní kanceláře, aby kolegové viděli, jak se hroutím pod návalem úkolů.

Pak prý mohu až do odpoledne podřimovat, klábosit, nebo se vydat někam na pochůzky. Před koncem pracovní doby se vyplatí ranní kolečko zopakovat.

Takhle se prý dá v úřadě vydržet desítky let. V jádru měl spolužák pravdu, i když samozřejmě trochu přeháněl, aby byla legrace. Časem jsem navíc zjistil, že se významné úřady od těch zanedbatelných svými vnitřními pořádky příliš neliší.

Když se do země vrátila svoboda, odešel jsem do novin, kde jsem si práci rozhodně šetřit nemusel. V kancelářích nových soukromých firem jsou dnes poměry asi dost jiné, ale nad výstupy ze státních úřadoven se mi mé dávné úřednické zasvěcení často vybavuje.

Kdyby si tam práci víc šetřili, nemuseli by si ji vymýšlet, říkám si. Opravdu to někdy vypadá, že úředníci z Prahy vynalézají zádrhele jen proto, aby se před nadřízenými blýskli svou přičinlivostí při jejich řešení.

Kolik dětí tím však při vstupu do života otráví, kolik osudů svou nadbytečnou pílí vykolejí?

Staří Číňané si vydržovali lékaře - ale když onemocněli, přestali jim platit. Nejspíš by nebylo marné vyzkoušet něco podobného také u českých státních úředníků.