Daniel Kaiser analytik BBC

Přesto úřadující předseda Stanislav Gross sbírá na krajských konferencích nominace jako spadané hrušky. Jak tomu rozumět?

Ministr práce Zdeněk Škromach uspěl pouze na Zlínsku, ve dvou krajích - kromě Pardubic také na své domovské jižní Moravě - vybojoval alespoň nerozhodný výsledek. To je proti deseti Grossovým bodům slabá bilance.

Jistě, rozhodnutí krajských konferencí delegáty právně nezavazují, v průměru zatím Škromacha volila zhruba třetina delegátů a až do chvíle volby není nic jisté. Stejně ale je dvoutřetinová většina pro Grosse tak velká, že by v Brně za dva měsíce neměl prohrát.

Většina delegátů krajských konferencí si spočítala, že přepřahat kvůli tak malému rozdílu v nabídce se nevyplatí

Ministr Škromach se snaží využít ve svůj prospěch špatných čísel, které straně hlásí agentury. Nejnovější průzkum společnosti STEM naměřil ČSSD necelých 14 procent preferencí, což je o 22 procent pod úrovní ODS. Předseda Gross ani za půl roku od definitivního převzetí moci nedokázal preference uzdravit.

Pokud se mu to nepovede ani za dalšího řekněme půl roku - a zatím není v dohledu žádná iniciativa, žádná zázračná zbraň, kterou by mohl otočit trend -, zmocní se zřejmě sociálnědemokratické strany rok před volbami těžko ovladatelná nervozita. ČSSD prostě před sebou nemá dobré vyhlídky, to každý vidí. Kde se tedy bere Grossova síla?

Dosud premiér svou pozici ve straně odvozoval především od svojí všenárodní popularity. Jeho loňská volba byla pokusem čím dál tím neoblíbenější strany nechat se nakazit předsedovou oblibou.

Předpoklad zatím v praxi nefunguje, spíš se zdá, že ČSSD nakazila Grosse. Už dávno premiér ztratil první místo v průzkumech, loni v listopadu ho předhonil dokonce i šéf občanských demokratů Mirek Topolánek.

Většina sociálnědemokratických volitelů má ale pocit, že léčbě Grossem musejí nechat čas, aby začala působit. Na krajských konferencích se hlasuje víc marketingově než ideologicky. Svědčí o tom i výsledky v Praze: Gross tu sice suverénně vyhrál, vedle Petry Buzkové ale Pražané na místopředsedu navrhli zemanovce Jana Kavana.

A svědčí o tom také poněkud povrchní způsob, jakým se proti sobě oba uchazeči vymezují. Škromach tvrdí, že chce stranu táhnout doleva, možná až ke spojenectví s komunisty, s Grossem prý se zahne doprava, až někam k programu britských labouristů.

Gross ovšem liberálnější polohu objevil velmi nedávno. Najednou si k tomu účelu začal piplat ministra financí Bohuslava Sobotku, kterého prý se přitom před volebním debaklem v listopadu chtěl zbavit.

Grossova daňová revoluce taky trochu splaskla, po dvou týdnech od ohlášek se zdá být pouze trochu většími úlevami na daních pro lidi s nízkými platy. S komunisty v parlamentu předseda vlády kooperuje celkem často, jen to nepotřebuje vytrubovat.

Škromach sice naznačuje, že si z hlasování s komunisty udělá skoro program, jenže to by nešlo: pověření sestavit vládu, které Gross dostal od prezidenta Klause, je nepřenosné. Škromacha by prezident pověřit nemohl, pokud by ovšem nechtěl zrušit podmínky, jež původně stanovil Grossovi: že totiž vláda musí být většinová a že musí vzniknout bez pomoci KSČM.

Zdeněk Škromach žádnou jinou alternativu k vládnutí než Gross fakticky nenabízí a nabízet ani nemůže. Většina delegátů krajských konferencí si spočítala, že přepřahat kvůli tak malému rozdílu v nabídce se nevyplatí.