Tereza Brdečková filmová kritička a spisovatelka

Ten cizinec se domníval, že k nim také patřím, přestože jsem měla dlouhý kabát a hlavu zamotanou do šály. Nechci, vyslovila jsem se jasně v několika světových jazycích, a on mě dál nepřemlouval.

Měla jsem chuť zeptat se ho, jestli sem chodí často a jaké ještě má z Prahy v tomto ohledu zážitky. Protože jen velmi málo mých známých s prostitutkami chodí, a mě by to zajímalo. Ale pro takový rozhovor nebyl vhodný čas a vhodné místo.

Tváříme se, že prostituce je vždy a všude soukromou věcí klienta a prostitutky, a trestná že je nanejvýš přidružená kriminalita - třeba krádeže a drogy

Před odchodem jsem nahlédla do Perlovky, kde postávalo asi deset dívek. Třeba se aspoň některé z nich věnovaly prostitucí z vlastní svobodné vůle. Ale možná jsem byla jediná žena mezi Rytířskou ulicí a Palácem Adria, která mohla říci ne.

Protože podle týdeníku Respekt se dnes v Evropě pohybuje zhruba milion sexuálních otrokyň, žen, které pasácké gangy odvlekly z chudých zemí, zejména z bývalého Sovětského svazu, do Evropské Unie.

Jen v České republice je dnes na osm set nevěstinců, ale počet prostitutek se podle ministerstva vnitra nedá odhadnout ani přibližně, protože naše právo pojem prostituce vůbec nezná. Jedno je jisté: prostitutek je mnohem více než před patnácti lety a jsou součástí stabilního nadnárodního byznysu.

Na jedné straně spektra jsou skutečné týrané otrokyně, na té opačné jsou ženy, které prostituci provozují na vlastní pěst a třeba jen občas. Mezitím je celá škála osudů lidí organizovaných v nejrůznějších typech gangů, lidí spjatých pouty hierarchie, moci a peněz.

Po staletí podléhal celý sexbyznys jedinému morálnímu hodnocení, a to dávalo vinu výhradně ženám. V bývalé Jugoslávii, kde obchod s bílým masem kvete zvlášť zdařile, byla ještě nedávno prostituce trestná a oběti únosů si tedy nemohly ani stěžovat na policii.

Současná evropská morálka není upřímně řečeno o nic méně pokrytecká. Tváříme se, že prostituce je vždy a všude soukromou věcí klienta a prostitutky, a trestná že je nanejvýš přidružená kriminalita - třeba krádeže a drogy.

Prostitucí z donucení se v Evropě zabývá jen pár nevládních, většinou ženských organizací - tak jako u nás. Ani tam ale neznají celou pravdu, protože jsou ve styku jen s prostitutkami, které jsou relativně svobodné. Skutečné sexuální otrokyně mlčí a jen výjimečně jim zákazníci pomohou k útěku.

Na celé věci je nejobludnější, že na začátku řetězce stojí sice muži z podsvětí, kteří unášejí bezbranné oběti, ale na jeho konci jsou bezúhonní občané, kteří si ty dívky kupují.

Jak může někdo jen tak zabrzdit na dálnici nebo zajít na pražské štafly, a koupit si tam dětsky vyhlížející stvoření, které neumí česky? Je to snad soukromou věcí klienta a prostitutky? Není na celém sex byznysu nejhorší právě tohle?

Jeden můj známý vyslovil zdánlivě cynickou teorii. "Je to jako s PET láhvemi. Nikdo o ně celkem nestál, ale jednou už jsou tady, a tak je lidé kupují. Neviditelná ruka trhu zkrátka zaplňuje svět kolem nás věcmi a službami, jimž je těžko se vyhnout, anebo které konzumujeme bezmyšlenkovitě."

A přitom stačí tam nejít, anebo nezabrzdit u dálnice.

Mimochodem, na oficiálních stránkách českého Ministerstva vnitra se v článku o prostituci můžeme dočíst, že "mezi nejlukrativnější a také relativně nejbezpečnější patří zprostředkovatelské služby pro soukromé harémy bohatých Arabů (Arabské emiráty, Kuvajt, Dubai) s dobou pobytu cca půl roku.

Bohužel se tam ale nepíše, pro koho je to vlastně takzvaně nejbezpečnější. Pro překupníky, pro děvčata, nebo pro bohaté Araby?