BBCCzech

Je to zvláštní situace: novináři jak masařky poletují na pláních smrti a řetězově vypouštějí do světa obrázky zkázy, média informují o záhubě desítek tisíc lidí a vám při této mohutné vlně podlomí srdce zpráva o smrti člověka, kterého jste viděli všeho všudy jednou a rozmlouvali s ním pouhý půl den.

Na sklonku roku totiž náhle zemřel v Burlingtonu u Toronta na selhání srdce 27tiletý nadaný hudební skladatel Andrew Svoboda.

Ondřej se narodil ve smíšeném manželství. Jeho matka pochází z Hongkongu a otec, profesor Josef Svoboda, je významný vědec a polární badatel českého původu, který z vlasti emigroval v roce 1968, když si před tím odseděl v komunistických kriminálech jako mladý student osm let.

Rodinné i kanadské multikulturní prostředí výrazně ovlivnilo Ondřejův pohled na svět a začalo také velmi přirozeně vstupovat do jeho skladeb.

Kompozici studoval v Paříži a na McGill university v Montréalu. A od loňského září pokračoval v doktorandském studiu na Columbia University v New Yorku, kde se jeho hudební názor začal jasněji vyhraňovat a jeho realizované orchestrální skladby začala provázet ocenění.

Loni v létě pan profesor Svoboda a Ondřej u nás strávili odpoledne. Manžel dělal s mladým kompozitorem interview - Ondřej vzpomínal na dětství, komentoval své skladby, uvažoval o vztahu intelektu a intuice.

Mluvil o své vazbě na českou kulturu a právě dokončené jednoaktové opeře Martin Středa, která se odehrává v prostředí jáchymovských uranových lágrů v 50. letech. Libreto napsal sám na základě otcova příběhu a vyprávění.

Tehdy jsme cítili, že se setkáváme s tvůrcem nadaným a pracovitým, pro něhož je připraven velký umělecký úkol; že hudbou ještě cosi podstatného řekne a za nás vysloví.

Vidím u nás v kuchyni jeho soustředěnou tvář a pak tak radostnou bluesovou improvizaci na klavír naší Aničky. Nakonec jsme na příští léto domlouvali společnou cestu k nám na Vysočinu po stopách Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů.

Místo toho teď stojíme zasaženi tou náhlou, nepochopitelnou smrtí a přervanou cestou. Snad se mohu odvážit říci, že Ondřejova hudba - ono poselství ducha - je jeho vzkazem. Vzkazem, který je darem.

Snad by se při ohlédnutí za Ondřejem Svobodou mohly mírně parafrázovat známé verše Františka Halase, napsané také na předčasně zemřelého nadaného umělce, básníka Jiřího Ortena: "Až v katedrálách budou plouti ryby [tento skladatel] vyvolán bude jménem."