Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Děti v posledním ročníku mateřské školky mají vyučování zadarmo

Pětileté děti, které by měly za rok nastoupit na základní školu, mají podle nového zákona školku zadarmo.

Avšak rodiče mladších dětí musejí kvůli tomu od Nového roku zaplatit za školku mnohdy i dvojnásobek sumy, kterou platili v minulém roce.

Marcela, učitelka třetí třídy jedné pražské mateřské školy, má nyní ve třídě jednadvacet dětí. Je velmi pravděpodobné, že počet dětí se právě v její třídě o něco zvýší - třetí třída je totiž nyní zadarmo. Finanční ztráta to pro školu prý bude citelná.

Ještě před rokem měla školka z této třídy do svého rozpočtu sedm a půl tisíce korun měsíčně. Proto musí ředitelka školky Věra Borková zvýšit pro ostatní děti z první a druhé třídy takzvané "školkovné".

"V současné době to teprve propočítáváme, protože vyhláška vstoupila v platnost v průběhu ledna. Předpokládáme, že platby budou vyšší."

"Doposavad šlo o 300 Kč měsíčně, předpokládáme, že platby budou teď asi o 200 Kč vyšší," vysvětluje ředitelka Věra Borková.

Ministerstvo školství, které změnu prosadilo, spočítalo, že poslední ročník zdarma přijde souhrnně každý rok celkově na 251 miliónů korun.

Tyto peníze ale stát obcím, které mateřské školy zřizují, nepřidal. Někteří rodiče přišly na to, jak z takového zákona šikovně vytěžit maximum.

Rok zdarma

Své pětileté dítě pošlou do posledního ročníku školky. Jenže při zápisu do základní školy si zařídí odklad, čímž získají ještě jeden rok v mateřské školce zdarma. Karel Tomek, šéf ministerského odboru základních škol, říká:

Princip školského zákona je špatný, protože vychází z minulého století Karel Bárta, předseda Asociace základního školství

"Odklad školní docházky není rozhodnutí rodiče. Odklad je institut, který zajistí, aby do školy nepřicházely děti nezralé. To, jestli jsou děti zralé, nebo ne, se posoudí při zápisu do školy."

Odklad povinné školní docházky je v Česku velmi oblíbený a snadný. Jen vloni dostalo odklad 15 tisíc dětí. Naopak skoro 95 procent předškolních dětí v minulém roce chodilo do mateřské školky. Proč se tedy školským zákonem změnily osvědčené podmínky?

"Obecně je to tak, že naše mateřské školy jsou na výjimečně vysoké úrovni v evropském srovnání. Nejedná se o řád desítek procent, nýbrž řádově o jednotky procent."

"Pod těmi jednotkami procent si musíme představit tisíce dětí, kterým toto opatření může pomoci lépe se zařadit do společnosti," dodává Karel Tomek z ministerstva školství.

Poslední rok v mateřské školce je tedy zadarmo proto, aby je mohly navštěvovat i děti ze sociálně slabších rodin.

Jenomže to bylo možné i před rokem. Rodina, která doložila svojí slabou finanční situaci, byla od poplatků osvobozena zřizovatelem školky, tedy státem, krajem nebo obcí.

Nyní to mají podle nového zákona zcela v kompetenci ředitelé škol.

Situace na základních a středních školách

Na otázku, které pasáže školského zákona se po jeho čtrnáctidenním uplatňování ukazují jako nedostatečné, Karel Bárta, předseda Asociace základního školství, říká:

Letos si mohou žáci podat jen jednu přihlášku na střední školy

"Princip školského zákona je špatný, protože vychází z minulého století. Dalším problémem je, že vstupuje v platnost v polovině roku. Přijímací zkoušky na střední školy je institut, který je zastaralý. Dále, žáci 9. ročníku si podávají pouze jednu přihlášku, což je návrat před rok 1989."

Podle Jaroslava Müllnera, náměstka ministryně školství, jsou však třeba v případě zkoušek na střední školy změny oproti loňsku minimální.

"Žáci sice vloni měli dvě školy na přihláškách, nicméně v prvním kole se studenti zúčastnili přijímaček na první škole, teprve, když neuspěli, tak se zúčastnili přijímaček na druhém škole."

Proč ale zůstávají přijímací zkoušky na střední školy, když je většina evropských států nemá?

"Stále platí, že přijímací zkouška je možnost, a nikoliv povinnost. Přijímací řízení je proces, který může, ale nemusí obsahovat přijímací zkoušky. Je to na odpovědnosti ředitele školy, který model zvolí," uzavírá Jaroslav Müllner.