Petra Škraňková redaktorka BBC

Vojenský radar by mohl stát 700 m od památníku

Pouhých 700 metrů od Mohyly míru chystá česká armáda postavit vysoký vojenský radar, a protože na něj bude vidět zdaleka, protestují proti jejím plánům místní obyvatelé.

"Jsem jako mnozí spoluobčané proti stavbě, protože se bude nacházet v místě památné bitvy, bude kazit výhled a ráz krajiny a také není jasné, co ty vlny z radaru vlastně způsobují."

"Mohly by negativně ovlivňovat zdraví nás všech," říká sedmadvacetiletá Kateřina, jedna ze slavkovských obyvatel.

Její názor odráží mínění mnoha obyvatel Slavkova i dalších obcí v okolí.

Na 18 metrů vysoký radar, který chce naproti slavkovské mohyle vztyčit česká armáda, by se prý ze svých domů muselo dívat asi 40 tisíc lidí.

Radar bude sloužit potřebám Severoatlantické aliance, za odporem místních však patrně nemá smysl hledat nějaký antiamerikanismus.

Lidé spíš mají dojem, že si vojáci vybrali špatně a nebrali přitom žádné ohledy.

Ministerstvo obrany obce neinformovalo

Starosta Slavkova Petr Kostík si stěžuje na nedostatek informací ze strany ministerstva obrany a organizace, která jej zastupuje.

HISTORIE MOHYLY MÍRU Památník postaven na místě bitvy "tří císařů" (2. prosince 1805 u Slavkova/Austerlitze) Napoleon Bonaparte v ní porazil rakousko-ruskou armádu, vedenou rakouským císařem Františkem II. a ruským carem Alexandrem I. 6. prosince na slavkovském zámku podepsáno příměří Mohyla míru vybudována podle projektu J. Fanty v letech 1910-1911

"Obce, které obklopují památník, se začaly dozvídat o přípravě této významné stavby až na základě informací stavebního úřadu," říká slavkovský starosta.

A vzpomíná, jak nenápadně celý projekt začal.

Armáda je majitelem pozemku a tamního vojenského areálu a někdy před dvěma lety si na místním stavebním odboru podala dvě žádosti o povolení ke stavbě: šlo o úpravu elektřiny, vodu a odpad.

Stavební odbor obě žádosti rutinně vyřídil, teprve loni se ale dozvěděl, že to byl začátek něčeho většího a že vojáci plánují stavbu radaru.

Armáda začala argumentovat čerstvě proinvestovanými miliony.

Na setkání, které si vynutili starostové blízkých obcí a hejtman, pak místní asi nejvíc rozčílila poznámka, že původně armádní plánovači uvažovali o třinácti různých objektech.

Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka se s projektem na stavbu nového radaru pojí řada fám.

"Způsobeny mohou být tím, že na začátku projektu byl ze strany ministerstva určitý informační deficit, ale ten v současnosti rychle doháníme," řekl Čírtek.

Jiné vhodné místo prý není

Proč se ale nakonec rozhodli pro blízké sousedství slavkovské mohyly, když prý je na jižní Moravě spousta jiných návrší s řídkým osídlením?

Bojiště (Slavkov) s takovou návštěvností najdete málokde, to se dá srovnat snad jedině s bojištěm u Waterloo Dušan Uhlíř, historik

To se od ministerstva obrany zatím nedozvěděl ani jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.

Podle něj by armáda měla prokázat, že žádné jiné vhodné místo skutečně není.

"Jestliže existuje jedno jediné jiné místo vhodné pro radar, měla by armáda zvolit raději to, než prostor kolem památníku," říká jihomoravský hejtman.

Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek oponuje, že žádné jiné vhodné místo v okolí Brna není.

"To návrší je jediné místo, které umožňuje pokrytí tak, aby radar splňoval požadavky NATO," uvedl Čírtek.

Podle něj je na místě už šest zastaralých radarů ruské provenience a protesty proti radarům se objevily až v okamžiku zveřejnění záměru postavit radar nový.

Zatímco staré radary jsou vysoké tři metry, nový má mít 18 metrů.

Historikové jsou proti radaru

Tak jako krajským a obecním politikům vadí, že si armáda příliš nebere k srdci jejich připomínky, historikům zase vadí, že se neohlíží ani na pietu bojiště.

U Slavkova našlo smrt na 40 tisíc vojáků

Právě na tomto místě 2. prosince 1805 našlo smrt na 40 tisíc vojáků francouzského, ruského a především rakouského vojska.

Historik Dušan Uhlíř napsal o proslulé bitvě dnes už legendární práci Slunce nad Slavkovem.

Podle něj je toto místo významné mezinárodně.

"Bojiště s takovou návštěvností najdete málokde, to se dá srovnat snad jedině s bojištěm u Waterloo," tvrdí Uhlíř.

"Nedovedu si představit, že by Belgičané dali souhlas k tomu, aby jim na bojišti někdo postavil takovouhle věž," řekl historik Dušan Uhlíř.

Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek namítá: "Pro někoho to může znamenat znesvěcení toho místa, ale pro někoho to může být symbolické - že na území, kde proběhla obrovská bitva, je radar, který slouží k obraně vzdušného prostoru nejen české republiky ale i NATO."

Armádě stačí ke stavbě radaru dva souhlasy

Proti radaru se kromě místních a kromě historiků postavil také třeba Památkový úřad v Brně.

Jenže armádě pozemek patří a k tomu, aby začala stavět, jí stačí vlastně jen dvojí úřední ano.

Jedno v takzvaném územním řízení, které má na starosti příslušný odbor ve Slavkově - deklarovaný odpůrce radaru, starosta Kostík, jej přitom ze zákona nesmí ovlivňovat - a druhé ve stavebním řízení, které si vojáci dají sami.

Různí lidé v obcích kolem plánovaného radaru docházejí ke stejnému postřehu: armáda prý se chová stejně jako za komunistů, nikoho se moc na nic neptá a nevykazuje žádnou dobrou vůli.

Uznávají sice, že je armáda na místě takříkajíc zabydlená a že někde jinde by musela začít stavět úplně na zelené louce.

Na radar padne přinejmenším půl miliardy korun, takže těch pár milionů, které by armáda ušetřila naproti Mohyle míru, tamním obyvatelům nestojí za řeč.