Daniel Anýž redaktor BBC

Nejméně u sedmi osob existují vážné obavy, že nepřežily

Podle odhadů českého ministerstva zahraničí šlo celkem o zhruba tisíc osob. O zhruba sto padesáti z nich nemá ministerstvo ještě žádné informace.

Pro ty české turisty, kteří se z místa katastrofy snaží dostat domů, rezervují České aerolinie místa na své pravidelné lince ze srílanského Kolomba.

Krizový štáb pracující při českém ministerstvu zahraničí navíc vypravil armádní speciál na Sumatru.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda po pravidelném setkání krizového štábu, který koordinuje českou pomoc jihovýchodní Asii, připustil, že mezi pohřešovanými Čechy budou s největší pravděpodobností i lidé, kteří katastrofu nepřežili.

Seznam pohřešovaných se mění

Na seznamu pohřešovaných bylo původně přes tři sta lidí. Náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda vysvětluje, jak postupně dochází k eliminaci jmen pohřešovaných:

Je pravda, že okolnosti jejich nezvěstnosti jsou poměrně závažné Jiří Šitler, český velvyslanec v Thajsku

"Jsou to jenom údaje o osobách, jejichž příbuzní v České republice nahlásili, že nemají se svými blízkými v krizových oblastech kontakt."

"Seznam posíláme našim zastupitelským úřadům v oblasti, které podle něj vyhledávají osoby, postupují ho místním orgánům, místním národním organizacím, a tak na místě dochází ke koordinaci vyhledávacích aktivit."

Velvyslanec v Thajsku Jiří Šitler ve středu uvedl, že nejméně u sedmi osob existují vážné obavy, že katastrofu nepřežily.

"Je to zahaleno mnohými nejasnostmi. Je pravda, že okolnosti jejich nezvěstnosti jsou poměrně závažné," řekl náměstek Pavel Svoboda.

Balená voda

Krizový tým při českém ministerstvu zahraničí poslal první humanitární pomoc před v úterý - na palubě pravidelné linky ČSA dopravil do Kolomba osm tun balené pitné vody.

Právě nedostatek pitné vody ohrožuje životy. Tou vodou zachraňujeme konkrétní životy Pavel Svoboda, MZV

Podle představitelů českých nevládních humanitárních organizací nejde o nejlepší způsob pomoci.

Vhodnější by bylo koupit materiál podle aktuálních potřeb přímo na místě. Náměstek Svoboda nicméně rozhodnutí vládního krizového týmu obhajuje:

"Je to svým způsobem závod o čas a také otázka využití kapacit dopravních letounů. Když se nabízí konkrétní cesta, jak tam věci dopravit bez zvláštních výloh - mluvím o ČSA - nevidím důvod, proč to nevyužít. "

"Druhá věc je otázka času. Pokud vodu můžeme dopravit dnes, je to zásadní. Právě nedostatek pitné vody ohrožuje životy. Tou vodou zachraňujeme konkrétní životy."

Distribuce pomoci

Přímo na místě, tedy na Srí Lance, pak českou krizovou pomoc distribuuje tamní organizace dětského fondu Organizace spojených národů Unicef.

Pomoc je třeba distribuovat koordinovaně

Česká pobočka Unicefu patří k zhruba půl tuctu zdejších humanitárních společností, které organizují vlastní pomoc postiženým oblastem, nejčastěji ve formě veřejných sbírek.

Jan Bárta z organizace Adra popisuje, jak budou takto získané peníze využity:

"Máme v těchto místech své vlastní lidi z Adry, jsme nepřetržitě ve spojení s lidmi, kteří organizují pomoc na Srí Lance, v Thajsku, ale také v Indonésii a Indii."

"Posíláme finanční pomoc. Budou za ni nakoupeny pohotovostní balíčky. Jedná se o hygienické potřeby a základní potraviny a vodu."

"V Indonésii a Indii Adra rozděluje věci, které nemají charakter vyloženě pohotovostních balíčků, ale jsou to stany, moskytiéry, chloraminové tablety a podobně."

Nevládní organizace spolupracují

Konto pro veřejnou sbírku také otevřela společnost Člověk v tísní. Podle jejího pracovníka Jana Pavelky poskytla tato organizace první pomoc už na začátku týdne, kdy z pohotovostního fondu zaslala částku 15 000 euro na Srí Lanku.

V pondělí vyšle Člověk v tísni na Srí Lanku vlastního pracovníka

Tam spolupracuje s německým humanitárním sdružením German Agro Action:

"Za tyhle peníze se nakoupily nejdůležitější věci, potřebné v prvních chvílích, zejména pitná voda, rýže, léky, přikrývky, oblečení. Německá organizace ty věci odvážela do nejvíce postižených oblastí."

V pondělí pak společnost Člověk v tísni na Srí Lanku vyšle svého vlastního pracovníka, aby se tam podílel na přípravě následných dlouhodobějších projektů obnovy země.

Zkušenosti z Bámu

Člověk v tísni při tom podle Jana Pavelky bude těžit i ze zkušeností s poskytováním pomoci po loňském zemětřesení v Íránu.

"Charakterem je to podobné zemětřesení v iránském Bámu, kde jsme okamžitě potom, co se to stalo, vyslali do oblasti člověka, který zjistil, co bude nejvíce potřeba."

"Myslíme si, že to v jihovýchodní Asii bude hodně podobné. Bude potřeba reagovat rychle na stav po katastrofě, to znamená na šíření nemocí a infekcí a špatnou hygienu. "