Jana Franková herečka

Dobrodružná cesta rozbitou poválečnou Evropou trvala skoro celý týden a stala se jakousi předzvěstí pozdějšího odysseovského poutničení těch mladých pasažérů.

Je velmi příznačné pro Vránův osud, že po návratu do vlasti našel svoji rodnou obec pod vodou

Mezi studenty tehdy do Říma odjížděl i dvacetiletý Karel Vrána, rodák z vysočinského městečka Zahrádky.

Sotva však tehdy mohl tušit, že za pár let padne železná opona a on se domů vrátí až po 17. listopadu 1989.

A je velmi příznačné pro Vránův osud, že po návratu do vlasti našel svoji rodnou obec pod vodou, neboť Zahrádka byla v 70. letech zbourána a zatopena socialistickou přehradou.

Jako kdyby se v té potopě zračil stav našeho středoevropského postkomunistického světa.

V Karlu Vránovi se však tón rodné obce nesmazatelně usadil, přestože brzy odešel do světa.

Často zdůrazňoval, jak důležité je učit se od krajiny. Říkal:

"Když sedlák zaseje obilí na podzim, tak ví, že musí čekat až na příští jaro, léto, nelze sklízet ihned. To je moudrost, která nás upozorňuje na souvislost s děním i s dějinami. Učit se trpělivosti od trávy."

Když sedlák zaseje obilí na podzim, tak ví, že musí čekat až na příští jaro, léto, nelze sklízet ihned Karel Vrána

Karel Vrána vystudoval v Římě teologii a filozofii na Lateránské universitě a v roce 1950 byl vysvěcen na kněze.

Na pár let byl pak poslán jako mladý kaplan "na kopečky" - do zapadlých kopců v diecézi Bolzano v jižním Tyrolsku.

Později pak vyučoval filozofii na univerzitách v Neapoli a Římě a jako rektor vedl českou římskou kolej Nepomucenum, kterou v těžkých dobách zachránil pro české studenty.

Vrána také stál u zrodu nejstaršího exilového vydavatelství Křesťanská akademie Řím.

Později s humorem vzpomínal, že první exilovou knížku veršů vydal za vlastní prodané kalhoty.

Po návratu do vlasti přednášel na pražské Karlově univerzitě a do vlasti přenesl i vydavatelství, které pomohlo na svět nejedné pozoruhodné knize.

Pan profesor Vrána zemřel náhle v sobotu 11. prosince ve věku 79 let.

Byl poutníkem a evropským vzdělancem, oblíbeným duchovním rádcem a velkorysým mecenášem kultury, brilantním esejistou a vědcem básnického jazyka, autorem řady filozofických, teologických a literárních děl.

Monsignore Vrána uměl nejen obdarovávat, ale i napřimovat, hojit rány a těšit unavené

A je pozoruhodné, že jeho mohutné dílo nezastiňuje jeho lidský portrét, ba právě naopak - Vránova otcovská tvář jako by jím prosvítala: vroucnost a noblesa, jiskřivý humor a rozvážný nadhled se v něm přirozeně spojovaly.

Pan profesor byl naším rodinným přítelem, ochráncem i podporovatelem. Pro naše dva kluky se stal mytickým Dobrodějem, od něhož pravidelně přicházely dobroty a dárky.

Letos na podzim jim k nám na Vysočinu přivezl vyřezávané meče a píšťaly jako poselství od tyrolských skautů.

Kluci si obdivně prohlížejí vyřezávané symboly, a protože věří, že je ochrání od draky a všeho zlého, všude je sebou tahají.

Monsignore Vrána uměl nejen obdarovávat, ale i napřimovat, hojit rány a těšit unavené.