Pavel Verner novinář a spisovatel

V dnešním Kyjevě ta věta nabývá na aktuálnosti. Nevím, kde hledat přesnou hranici mezi Západem a Východem, vím však, že její část vede napříč Ukrajinou.

Evropa v těchto dnech se strachem vyčkává, zda odpůrci guberniální budoucnosti té velké země vydrží demonstrovat, odmítat výsledky zfalšovaných voleb, stávkovat, to vše v zimě, daleko od západních metropolí.

Nevím, kde hledat přesnou hranici mezi Západem a Východem, vím však, že její část vede napříč Ukrajinou

Jakou roli v tom budou hrát vojáci a policisté, zdá se přitom nejdůležitější.

Protože když svobodymilovná půlka Ukrajinců sama nevydrží, nebo bude rozehnána, nezačne na Ukrajině vládnout pouze Janukovyčův mafiánský kapitalismus. Ke slovu se tam hlavně dostane dobově maskovaný bolševismus. Takže si připomeňme, co je bolševismus.

Je to především pohrdání individuální svobodou člověka. Je to dobrovolné rozplynutí se v imperiálním soustrojí, kde vlastní nedůstojnost a materiální ubohost léčí si bolševik magickým pocitem příslušnosti k vyššímu celku, v jehož náruči nemusí moc uvažovat, nic tolerovat, pouze paběrkovat na kořisti mocných.

Je to imperialistický způsob myšlení, v němž pojmy čest, svoboda, lidskost nemají místo.

Je to životní postoj opačný k prométheovské zodpovědnosti, jakou má údajně v genech takzvaný západní člověk.

Z ukrajinských událostí teď páchne nebezpečí bolševismu a Evropa by měla zbystřit čich. Volební podfuk Janukovyčových mafiánů má aspoň jedno pozitivum - přiměl současné ruské vedení, aby se přestalo přetvařovat.

Když Putin promptně gratuloval "svému vítězi", jehož vyspělá Evropa neuznává, a ví proč, veřejně se odkopal z demokratických peřin.

Zřetelně naznačil, že ve volbách podle jeho gusta nemá rozhodovat fair play (aritmetický poměr odevzdaných hlasů), ale lstivost, podvod, kořist za každou cenu.

Jako by vzal du ruky tužku a načrtl na mapě silnou čáru oddělující Východ od Západu, čáru kopírující rusko-evropskou hranici.