Ondřej Štindl analytik BBC

Zároveň také pro tuzemské politiky a média představují téměř ideální téma. Mimo jiné i proto, že jsou tajné - a proto je těžké ověřit, co z toho, co se o nich říká nebo píše, je pravda.

Stav, kdy neexistuje nějaká alespoň jisté míře obecné míry se těšící autorita, která by mohla o problémech týkajících se tajných služeb vynést nějaký soud, může mnohým zainteresovaným vyhovovat - je možné říkat prakticky cokoliv, nic z toho ovšem nemá velikou váhu, tajné služby mezitím cosi dále tajně dělají.

Přelomová kontrola

Představa ministra Bublana je proto svým způsobem přelomová - kontrola tajných služeb by se měla přenést jaksi mimo politiku, zároveň by ta kontrola měla mít daleko větší možnosti než současná poslanecká komise.

Výrok rady by jistě mohl mít daleko větší váhu, než současná obvinění a protiobvinění, která padají především v rámci politického boje

Členové té zamýšlené rady by například měli mít přístup k takzvaným živým svazkům, mohli by tedy mít přehled o tom, čím se služby v tom kterém okamžiku skutečně zabývají.

Výrok takové rady by jistě mohl mít daleko větší váhu, než současná obvinění a protiobvinění, která padají především v rámci politického boje. Jiná věc ovšem je, zda je taková změna v současných poměrech uskutečnitelná.

Jednak je otázka, zda takové obecnému respektu se těšící osobnosti v Česku vůbec existují.

Dosavadní "modus operandi" českých politických stran, pokud mají šanci vybírat prostřednictvím parlamentu lidi do institucí, které se mají chovat na politice nezávisle, je vysílat tam jakési "zakuklené straníky", kteří v daném sboru - třeba radě České televize - vytvoří repliku parlamentu.

Těžko čekat, že by jednaly jinak v případě možnosti ovlivnit radu tak politicky významnou, jako je zamýšlený sbor dohlížitelů nad tajnými službami.

Rektor kontrolorem?

I kdyby politici při výběru těch lidí chmurná očekávání nenaplnili - problém může být i v s těmi obecně uznávanými osobnostmi.

Těžko si ale představit, jak rektor vysoké školy kromě povinností, které z jeho funkce vyplývají, ještě stíhá kontrolovat tajné služby

Bude se po nich chtít, aby se zabývaly čímsi, co se dost liší od té oblasti, v níž získaly onu obecnou úctu.

Ministr Bublan jako příklad takové osobnosti, která by kontrolní funkci mohla vykonávat, zmínil kromě Otakara Motejla třeba rektora nějaké vysoké školy.

Těžko si ale představit, jak rektor vysoké školy kromě povinností, které z jeho funkce vyplývají, ještě stíhá kontrolovat tajné služby.

Respektive si to člověk představit sice může, ale je zřejmé, že taková kontrola pak těžko bude za mnoho stát.

Morálka i úsilí

Kontrolovat tajnou službu je totiž také práce, která kromě morálních předpokladů vyžaduje i nějaké znalosti a hodně úsilí.

Osobnost, která by se jí měla věnovat vlastně má dvě možnosti - buď se do jisté míry vzdát toho, čím získala respekt, nebo tu práci nějakým způsobem odbývat.

Nakonec by se tak mohlo stát, že tajným službám by se pod dohledem takových osobností dýchalo docela volně, bez ohledu na to, jak velké by ti kontroloři měli pravomoci.