Adam Drda analytik BBC

Jde o to, zda oběti nucené kolektivizace z 50. let dostanou konečně od družstev odpovídající kompenzaci.

Novela zákona, kterou nejprve prosadili komunisté a sociální demokraté, však podle pravicových politiků měla znevýhodnit drobné vlastníky - a naopak šla na ruku zemědělským družstvům, neboť umožňovala vyrovnání nikoli v penězích, ale v naturáliích.

Takřka úplná likvidace selského stavu a nenapravitelné zničení venkova patří k největším obludnostem, jichž se KSČ v zemi dopustila

Až se zase jednou bude mluvit o tom, že druhá parlamentní komora je pro Česko zbytečný luxus, může osud novely tzv. transformačního zákona posloužit zastáncům Senátu jako dobrý argument.

Ve sněmovně ji totiž navrhli komunističtí poslanci a ve spolupráci se sociálními demokraty ji také navzdory protestům pravice prosadili.

Senát letos v listopadu návrh zákona zamítl - a poslanci tedy museli přehlasovávat rozhodnutí druhé komory.

A jelikož v novele zůstalo neproveditelné nařízení, aby se "oprávněné osoby" přihlásily u družstev se svými nároky do letošního 30. září, nezbylo poslancům, než novelu zlikvidovat.

O co vlastně šlo? V první řadě o spravedlnost vůči obětem komunismu - ale vysvětleme to podrobněji.

Takřka úplná likvidace selského stavu a nenapravitelné zničení českého venkova patří k největším obludnostem, jichž se KSČ v zemi dopustila.

Staré sedlácké rody, které hospodařily na svých statcích zpravidla stovky let, nebyly jen nějaké "ekonomické jednotky", ale vytvářely charakter vesnic, krajiny, pospolitosti.

Na přelomu 40. a 50. let byly sedlákům během kolektivizace ukradeny majetky, dobytek i polnosti.

Násilné začleňování do družstev znamenalo katastrofu pro desetitisíce tisíce rodin, které musely opustit domovy a většinou ještě přihlížet, jak je Státní statky či Jednotná zemědělská družstva rychle proměňují v trosky.

Kdyby Senát novelu nezarazil, byl by družstvům udělen jakýsi 'generální pardon'

Po pádu komunismu se tito lidé dočkali jen částečné nápravy – v podstatě získali zpátky pouze to, co jim představitelé JZD byli ochotni vydat, nebo co si vysoudili, zpravidla trosky statků a polnosti.

Podle transformačního zákona z roku 1992, kdy bylo v zemi zhruba 1 200 družstev, mohli ti, kdo žádali zpátky původní majetek, do družstva vstoupit, začít samostatně hospodařit, nebo počkat sedm let a pak dostat finanční náhradu.

Lidé, kteří se rozhodli pro poslední možnost, nedostali většinou nic.

Přes pět stovek družstev mezitím zkrachovalo, jiná se přeměnila třeba v akciové společnosti, další převedla do jiných společností majetek, který měl nějakou cenu.

Vláda se problémy kdysi okradených zemědělců nesnažila řešit a mnohem větší zastání u ní - stejně jako u komunistů - našla "statkářská lobby".

Jde jí o hodně: cena tzv. nevypořádaných podílů je podle nejnižších odhadů více než 15 miliard korun.

Od roku 1999 se transformační novela několikrát projednávala, ale vždycky to skončilo krachem. Jednou se například pravicoví poslanci obrátili na Ústavní soud a ten ji celou zrušil.

Poslední zákon navrhli komunističtí poslanci Pavel Kováčik a Miloslava Vostrá a prosadili jej spolu se sociálními demokraty, kteří jednali proti vůli koaličních partnerů.

Kdyby Senát novelu nezarazil, byl by družstvům udělen jakýsi "generální pardon".

Poškození, kterým družstva fakticky dluží spousty peněz, by měli nárok na pouhé "materiální vypořádání".

Získali by tedy majetek, který má pouze účetní hodnotu: neprodejné a nepoužitelné silážní žlaby, kus polní cesty, rozpadlé chlévy.

Kdyby takový majetek odmítli převzít, jejich nárok by zanikl.

Vzhledem k tomu, že novelu vypracovali členové KSČM, která se hrdě hlásí ke své předlistopadové předchůdkyni, "kolektivizační kruh" by se uzavřel.

Ačkoli novela transformačního zákona v úterý skončila v koši, problém zůstává.

Předloží ji socialisté s komunisty znovu? Možná že ne, a bude se čekat, zda se po příštích volbách změní ve sněmovně rozložení sil.

Okradení zemědělci už ohlásili, že se budou obracet k mezinárodním soudům.