|
Už zase o předčasných volbách | |||||||||||||||||||||||||||
Vyslovil se jeden z čelných funkcionářů Občanské demokratické strany, že strana bude usilovat o předčasné volby, po výsledcích posledních voleb je tento požadavek zcela legitimní. Dodal, že sto jedničková koalice už nebude mít sílu vládnout a tudíž pokud bude ve vládě pokračovat, bude to pro naši zemi neštěstí. Mimořádné volby by se měly konat nejpozději na podzim roku 2005, tedy několik měsíců před volbami řádnými. Nejsem členem ani voličem sociální demokracie, jenom se zájmem pozoruji, jak náš politický život stále více ovládá demagogie, populismus a zatemňování smyslu slov. Proč se řečník ohání slůvkem legitimní? Zdá se totiž magické, co je legitimní má přídech čehosi, co bojuje proti ilegitimitě a je to teda třeba podpořit. Legitimní však značí pouze požadavek, který je založený na zákonném oprávnění, právně uznávaný, zákonný. Jistě, každá politická strana může navrhovat jakýkoliv zákon včetně změny ústavy, a to i tehdy, kdy zákon nemá naději na přijetí. V tomto směru je její návrh legitimní. Ale politik, který navrhoval předčasné volby, zdůvodňoval legitimitu svého požadavku tím, že strana, která vyhrála před dvěma a půl rokem parlamentní volby, v posledních volbách zoufale propadla. Z toho vyvozoval, že už by nadále neměla v zemi vládnout, jejím legitimním nástupcem by měla být strana, která v posledních volbách do krajů a do Senátu triumfálně zvítězila. Jenže k takovému požadavku se nehodí slovo legitimní. Legitimní je totiž právě současná vláda, neboť vznikla na základě parlamentních voleb a má v parlamentu většinu byť jen sto jedničkovou. Legitimní je, když o vládě schvalované dolní komorou, rozhodují volby do dolní komory a nikoli jakékoliv jiné volby. Nadšený poslanec, který chce vyvozovat dalekosáhlé závěry ze senátních voleb, by si měl uvědomit, že na triumfu jeho strany se podílelo zhruba jen deset ze sta oprávněných voličů. Vítězství podložené i tak nemasovou podporou je jistě legitimní, ale spíš než k pocitu, že teď už nadešel čas měnit vládu, by měl vést k zamyšlení, jaký politický vzkaz vysílá těch 90 voličů ze sta, co necítili potřebu ve volbách do Senátu podpořit ani jednu stranu. Neměl by se číst jako výraz hlubokého zklamání ze současných politiků a přesvědčení, že v podstatě není koho volit? Jen malý dodatek: Největší počat voličů podpořil v posledních volbách do Senátu Karla Schwarzenberga, ačkoliv kandidoval za dvě strany, které politici i média už dávno označili za mrtvé. Voliči (nejen hrstka straníků) však zřejmě došli k názoru, že mají příležitost zvolit osobnost, jíž důvěřují a proto přišli. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||