Ondřej Štindl analytik BBC

Jenomže důvěra není nějaký politické poměry měnící se fakt. Je to pocit a otázka je, jakou mají pocity a o ně se opírající slova v české politice váhu.

Jenomže důvěra není nějaký politické poměry měnící se fakt

Odpověď je jednoduchá - nevelkou.

Občanští demokraté mají k prosazení předčasných voleb stejné páky, jaké měli k dispozici před senátními a krajskými volbami, a tehdy na tom zase byli nejinak než před evropskými volbami, v nichž také výrazně zvítězili.

Rozhodnutí o tom, zda se příští volby do sněmovny odehrají v řádném termínu, nebo někdy dřív tak je především na poražených - hlavně sociálních demokratech.

Nejednoznačná KDU-ČSL

Jejich ministryně zdravotnictví Milada Emmerová sice připustila, že stranické vedení o možnosti předčasných voleb hovořilo, nicméně v tom, že s tou informací šla na veřejnost, je možné spíš než příznak nějaké změny postojů ČSSD vidět další ukazatel míry politického talentu ministryně zdravotnictví.

Bez ohledu na to - mohou vládní strany uspořádáním předčasných voleb něco získat?

Asi nejméně jednoznačná je pozice KDU-ČSL, která by velmi pravděpodobně nijak zvlášť neztratila, tedy pokud jde o místa v Poslanecké sněmovně. I tak se ale od křesťanských demokratů dá čekat zdrženlivost.

Říká se sice, že se lidovci těší na koaliční vládnutí s ODS. Nicméně pokud by současnou koalici potopili, zvětšili by pravděpodobnost, že sociální demokraté budou vládnout sami s tichou anebo třeba i hlasitější podporou komunistů.

Navíc by KDU - pokud by z koalice jaksi za jízdy vystoupila - potvrdila stereotypní vnímání lidovců jaků hadů. Někdy na tři, jindy třeba na osm.

Podomní ČSSD

Pro unionisty by rozhodnutí o předčasných volbách znamenalo přechod ze stadia spíše jen předstíraných snah o resuscitaci k definitivní eutanázii.

A ČSSD? Ta by musela projevit ochotu vyměnit perspektivu ještě téměř dvouletého vládnutí za přežívání v opozici. Jak na celostátní úrovni, tak v krajích.

Sociální demokracie po volebním propadu působí trochu jako podomní obchodník, jehož zboží přestalo jít na odbyt

Taková vyhlídka by nemusela být tak hrozná pro stranu, která si je vědoma nutnosti nějak se konsolidovat, ujasnit si priority.

U roztříštěné formace, kterou její obroditel Miloš Zeman kdysi stmelil především představou vstupu do vlády hlavním vchodem, je ale možná prozíravější takto koncepční úvahy nepředpokládat.

Sociální demokracie po volebním propadu působí trochu jako podomní obchodník, jehož zboží přestalo jít na odbyt, a on teď nahlas přemýšlí, co bude tedy prodávat a komu.

Místopředseda Zdeněk Škromach v památném rozhovoru pro Hospodářské noviny minulý týden řekl, že lidé, kterým sociálně demokratičtí ministři přilepšovali, nepřišli k volbám a nechali stranu na holičkách.

ČSSD by si tedy podle něj měla vyhlédnout nějakou jinou skupinu, jíž bude dělat dobře.

V těch slovech je možné najít odpověď na otázku po pravděpodobnosti předčasných voleb.

Pokud chce někdo dát vlastní straně nějakou novou dynamiku tím, že si najde nové obchodní partnery, jejichž hlasy si tak či onak koupí, nemůže se dobrovolně vzdát vládní dominance.