Martin Valášek šéfredaktor kulturní revue Souvislosti

Pod zlato-červeným staniolem s vyobrazením hudebního génia se ukrývá čokoládová koulička obsahující mnohá sladkobolná tajemství.

Centrální marcipánové jádro je obaleno hned několikero vrstvami - podobně jako zemi obklopuje vícero nebeských vrstev, z jejichž vzájemného tření vzniká hudba sfér.

Tmavá hořkomléčná čokoláda, nazelenalý pistáciový marcipán, okrový ořechový nugát…

O tom, že Pražané - a vůbec Češi, Moravané a Slezané - Mozartovi rozumějí, svědčí metráky jeho koulí, jež se rok co rok prodávají.

Tuhle mi jedna známá přivezla ze Slovinska Prešernove koglice, Prešernovy koule.

Nic nového: čokoládovo-nugátový obsah, zlato-béžový staniol, a na něm - nejslavnější slovinský básník France Prešeren.

Najednou mně začalo být líto, že Rakušani mají svého sladkého Mozarta, Slovinci svého Prešerna, jenom my, Češi, nic.

Už bychom konečně mohli po letech čokoládové poroby vyhlásit velké čokoládové obrození a mít své vlastní koule, čokoládové, národní.

Divím se, že s tím ještě žádný z českých výrobců nepřišel. Jestli ony ty české čokoládovny nebudou v "rukách nepřejících západních kapitalistů"…

Nejprve bude třeba vyhlásit české referendum o tom, čí že čokoládové koule to vlastně mají být - rozuměj: po kom mají být pojmenované.

Je to podobně kardinální otázka, jako kdo bude na "našich" bankovkách - přece si nenecháme vnutit nějaké abstraktní, všeplatné, průměrné, chuťově nevybočující Euro-koule.

Tedy čí koule? Masarykovy? Zasloužil se sice o stát, ale známe už Masarykovy boty, tak to asi ne…

Nejspíš by to měl být - po vzoru hudebních, respektive básnických koulí Mozartových a Prešernových - někdo z oblasti kulturní.

Tedy Máchovy koule? Nerudovy koule? Nebo Smetanovy koule? A proč ne koneckonců koule Boženy Němcové nebo Marie Dobromily Rettigové?

A nemusíme naše jižní konkurenty jen kopírovat.

Můžeme zalovit v kulturních vodách současných: když už takový „Magor" Jirous ne a ne dostat žádnou "prestižní" literární cenu, tak co mu vzdát hold tím, že po něm pojmenujeme čokoládovou pochoutku?

Neznělo by to dobře: Magorovy koule?

Českým cukrářům dávám tento podnikatelský záměr k dispozici. Proč v době, kdy se všude zdůrazňuje to "naše", "pravé české", nezabrnkat na vlasteneckou strunu a nezakřičet "Kdo nekupuje koule, není Čech"?

Koule "z darů naší země" by se mohly objevit i ve speciálních, příležitostných sériích. Je u nás mistrovství světa v hokeji? Šup na trh s Jágrovými, Haškovými či Hejdukovými koulemi.

Máme olympijského vítěze? Kupujte Šebrleho koule…

Dosáhla naše sopranistka světového úspěchu? - Nic není sladšího nad koule Kožené.

Nápadu by se mohly chopit i politické strany. Zvláště v období předvolebních kampaní by se z výrobních linek kutálely celé stranické čokoládové sady. Staniolové obaly s portréty politiků a političek by se rázem staly předmětem sběratelského zájmu, měnily by se ve školách a na burzách.

Politici a političky by tak prostřednictvím čokoládových koulí pronikli lidem až do hloubi útrob.

Nutno říct, že jedna politická strana se již tímto směrem vydala a je před ostatními o notný kus napřed - má totiž ve svém čele hned několik "chlapů s gulama"…