Ondřej Štindl analytik BBC

Nicméně některé závěry se z chování českých voličů během pátku a soboty dají vyvodit už teď.

Skončivší volby vyjevily i jednu svou lepší stránku. Cena kampaně nemusí hrát tak podstatnou roli

Jako první se naskýtá ten, že zmobilizovat tuzemské voliče se českým politickým stranám nedaří.

Jakkoliv v průběhu kampaně mnohokrát zaznělo, že ve volbách jde o víc než jen o obsazení míst v Senátu a v zastupitelstvech - například o zachování demokratického charakteru českého státu, nepřišlo do volebních místností výrazně více lidí než k volbám do Evropského parlamentu.

Apatie českého voliče

O apatii českého voliče a jejích příčinách, například vzrůstající nedůvěře v politiku, se toho napsalo už hodně.

Komunikační šamanství, důsledné opakování sloganů, známé tváře a miliony samy o sobě na skutečně výrazný úspěch evidentně nestačí

Jakkoliv totiž sociální demokraté oblepili zemi billboardy a angažovali různé zasloužilé i vycházející hvězdy tuzemské estrády, pomohlo jim to jen trochu.

Pravda, komunisté jim tentokrát uštědřili porážku méně pokořující než při volbách do Evropského parlamentu, oproti nimž získala ČSSD necelých sto tisíc hlasů navíc.

Ani tak se ale sociálním demokratům nepodařilo dosáhnout alespoň v jednom kraji druhého místa.

A pokud si v účtárně Lidového domu někdo dá tu práci a spočítá, na kolik ten jeden hlas navíc v těchto volbách vyšel, výsledek ho asi nepotěší.

Komunikační šamanství nestačí

Každopádně komunikační šamanství, důsledné opakování sloganů, spousty fotografií v médiích, známé tváře a miliony samy o sobě na skutečně výrazný úspěch evidentně nestačí.

Hodně se spekulovalo také o tom, že případný neúspěch, respektive ne dost velký úspěch může ohrozit postavení předsedy ODS Mirka Topolánka.

K tomu by ale, bez ohledu na to jak dopadnou vyjednávání o krajských koalicích, dojít nemělo.

Krajské volby pro občanské demokraty dopadly velmi dobře, ODS nevyhrála jen v jednom kraji, před čtyřmi roky přitom byla ve dvou až třetí.

Pokud jde o senátní volby, je sice pravda, že se ODS už víckrát stalo, že úspěch z prvního kola nezopakovala v tom druhém, nicméně za týden budou ve více obvodech proti sobě stát občanští demokraté a komunisté.

To by mohlo zástupcům ODS nahrát.

Oprávněná spokojenost?

Představitelé komunistické strany po volbách projevovali spokojenost, těžko ale odhadnout, do jaké míry byla oprávněná.

Je pravda, že ve dvojích volbách po sobě se KSČM ukázala jako dominantní síla na levici.

Mezi poučení z posledních voleb lze zařadit i starou známou pravdu, která učí, že nemá cenu předpokládat, že se někteří lidé poučí.

Oproti posledním krajským volbám si ale mírně pohoršila, nezopakovala například vítězství z Ústeckého kraje a i v absolutních číslech ji podpořilo méně voličů.

Mírný pokles v absolutním počtu voličů KSČM zaznamenala i ve srovnání s evropskými volbami.

Vedení komunistcké strany sice projevuje nadšení nad tím, že do druhého kola senátních voleb postoupilo devět stranických kandidátů, nicméně před dvěma roky jich bylo osm a mandát ve druhém kole získal jen jeden.

Apely stranického předsedy Miroslava Grebeníčka na to, aby voliči zabránili převaze ODS v Senátu a ve druhém kole dali hlas komunistickému kandidátovi mezi nekomunistickými voliči velkou odezvu najít zdaleka nemusejí.

Nevelký úspěch SNK

Snad to poslední co volební víkend přinesl pozoruhodného , tedy kromě v kontextu posledních voleb stabilního výsledku KDU-ČSL, je nevelký úspěch Sdružení nezávislých kandidátů, které svůj úspěch v evropských volbách prezentovalo jako start ke vstupu do politiky na celostátní úrovni.

Pravda v některých krajích se nezávislí sice přehoupli přes pěti procentní hranici.

Často jim však ale pár desetin chybělo, někdy to bylo právě těch pár desetin, které získala jiná malá strana pravého středu.

Mezi poučení z posledních voleb tak lze zařadit i starou známou pravdu, která učí, že nemá cenu předpokládat, že se někteří lidé poučí.