Adam Drda analytik BBC

Z voleb do sněmovny vzchází vláda, jsou považovány za klíčové pro budoucnost státu, volí se v nich především podle ideologie a sympatií se stranickými programy.

U voleb do krajů rozhoduje mnohem víc místní problematika, u voleb do Senátu osobnosti kandidátů. Svou roli hraje v obou případech i to, do jaké míry považují lidé kraje i Senát za užitečné instituce. Zatím se zdá, že moc ne.

Svou roli hraje v obou případech i to, do jaké míry považují lidé kraje i Senát za užitečné instituce. Zatím se zdá, že moc ne

Proč tedy ta vzepjatá kampaň vysloveně "sněmovního" střihu? Proč takové politické úsilí?

Protože i souboj, který za normálních okolností nemůže postavit politickou situaci v zemi na hlavu, mívá občas značný přesah - naposledy to ukázaly volby do Evropského parlamentu, po nichž padl Vladimír Špidla.

Jeho nástupce Stanislav Gross se dostal do čela rozpolcené a upadající sociální demokracie de facto z nouze a jaksi s podmínkou: notoričtí partajní kverulanti ztichli a čeká se, až Gross ukáže, co dovede.

Teď jsou tedy na řadě jeho první volby, a pokud v nich neuspěje, hrozí, že tzv. zemanovská frakce by mohla vstát z mrtvých a že by se mu strana mohla začít rozpadat pod rukama podobně, jako předtím Špidlovi.

Proto všechny ty megakoncerty s Dr. Janečkem a hvězdami normalizační pop-music, proto přehnaná hesla o "modrých tunelech", řeči o nebezpečí, že nemocnice budou jen pro bohaté, proto stamilionové investice atd.

Gross se prostě usilovně snaží přitáhnout zpátky uprchlé voliče, přesvědčit je, že teď jde Česku bezmála o život. Ve skutečnosti jde hlavně o jeho pozici ve straně před volebním sjezdem a o generálku na volby do sněmovny.

Fakt je, že premiér a předseda ČSSD toho moc ztratit nemůže. V minulých krajských volbách v roce 2000 totiž strana nezískala ani jeden post hejtmana, takže když se jí teď podaří ukořistit třeba dva, dostat se nad 15 procent hlasů a nad 111 křesel v zastupitelstvech, je to potvrzení, že úpadek se zastavil - a Gross je (z vnitropartajního hlediska) prakticky "za vodou".

Šéf Občanské demokratické strany Mirek Topolánek je na tom mnohem hůř. I on bude předsednictví v ODS před sněmovními volbami obhajovat - a přitom stojí v čele strany, která má osm hejtmanů ze třinácti, podle průzkumů je suverénní favorit a minule získala 24 procent hlasů a 185 zastupitelských křesel.

Když teď ODS jen několik míst či procent ztratí, má Topolánek zaděláno na potíže, zvlášť po aféře Kořistka a zvlášť vzhledem k tomu, že část vlivných občanských demokratů by jako leadera raději viděla někoho docela jiného.

Krajská zastupitelstva budou rozhodovat o obrovských krajských rozpočtech, v roce 2005 by to úhrnem mohlo být až 100 miliard korun

Dodejme, že u krajských voleb pochopitelně záleží i na výsledcích ostatních stran: vedení krajů se tvoří podle toho, jaké lze uzavřít koalice.

Co se týká voleb do Senátu, platí podobný poměr - ČSSD obhajuje pouhá tři křesla a stejně nemá šanci získat v Senátu většinu pro levici, respektive má ji, ale jen teoreticky, protože ODS, lidovci a Klub otevřené demokracie by museli přijít o 18 mandátů z jedenadvaceti, které obhajují, z toho ODS plných devět křesel.

Nakonec snad ještě jedno připomenutí důležité věci, o níž se moc nemluví. U krajských voleb jde velkým stranám, především ODS, o hodně peněz.

Za prvé se bude stranám, které dostanou víc než pět procent hlasů, rozdávat ze státní kasy 675 milionů korun; za druhé budou krajská zastupitelstva rozhodovat o obrovských krajských rozpočtech, v roce 2005 by to úhrnem mohlo být až 100 miliard.