|
Libuše Benešová na odchodu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vedoucí hlavní kanceláře ODS Libuše Benešová dala dva týdny před krajskými a senátními volbami výpověď. Důvodem může být nespokojenost hejtmanů s podobou předvolební kampaně, klesající preference strany či vnitrostranická krize. Občanská demokratická strana nepůsobí před krajskými a senátními volbami dojmem síly dvakrát klidné. Ať už byl důvod odchodu Libuše Benešové z hlavní kanceláře ODS jakýkoliv - předseda občanských demokratů Mirek Topolánek tvrdí, že informace, podle nichž souvisel s nespokojeností s předvolební kampaní, jsou "irelevantní" - je změna na postu nejvyššího úředníka stranického aparátu těsně před volbami příznakem nějaké tenze. A bez ohledu na to, z jakého konkrétního důvodu Libuše Benešová odešla, předvolební kampaň se občanským demokratům moc nepovedla. Iniciativu v ní přenechali sociálním demokratům a Stanislavu Grossovi, kteří rozjeli předvolební cirkus, který sice v části publika nemusí vyvolávat zdaleka jenom pozitivní emoce, nějaké emoce ale vyvolává - a to je pro organizátory asi nejdůležitější. Kombinuje se v ní atak hvězd české estrády, chlapecká vyznání premiéra na billboardech, poněkud infantilní šprýmy o "tupolánkovi" nebo nákaze "modřenky". Jistě je možné v té souvislosti diskutovat o míře vkusu nebo dokonce o morálce, někdy až podezřele spřátelených médiích, skutečnost mediální ofenzívy ČSSD je ale nesporná. Veřejná prezentace občanských demokratů oproti tomu vypadá trochu bezradně. Ústřední slogan kampaně "Jsme tým" skutečně nepůsobí dojmem, že se na něm zavařilo množství chytrých hlav. Představitelé občanských demokratů zároveň vystupují jaksi rozdvojeně - na jednu stranu deklarují odhodlání se nad taktiku konkurence povznést a prezentovat se jako cílevědomá a konstruktivní politická síla, která přichází s propracovanou alternativou. Na stranu druhou sklouzávají ke křečovitému křiku o grosstapu, jímž upozaďují reálný základ obav, jaké třeba činorodost policie pokud jde o odposlouchávání telefonických hovorů může vyvolávat. Tradiční jádro voličů ODS se může v reakci na rétoriku ve stylu "všichni se proti nám spikli" semknout. Jenomže občanští demokraté potřebují v dlouhodobějším výhledu přitáhnout voliče nové, a to se s takovou taktikou může jen sotva podařit. A skutečně - průzkumy veřejného mínění naznačují, že náskok, jaký ODS před ČSSD dlouhou dobu měla, se poslední dobou snižuje. Jistě - existují proto, jak se říká, "objektivní příčiny". Před koncem vlády Vladimíra Špidly se preference ČSSD asi skutečně ocitly na historickém minimu, od kterého by se odrazily, i kdyby do čela strany přišel kdokoliv. Jenomže zprávy o propadech ODS a ziscích ČSSD mají psychologický účinek, spoluvytvářejí nějaký trend. Navíc vedení obou stran od voleb potřebují něco jiného - vedení sociální demokracie stačí, když ČSSD neprohraje nějak zdrcujícím způsobem. Pro ODS by naopak situace, kdy by nezopakovala skutečně výrazné vítězství z minulých krajských voleb, mohla znamenat relativní neúspěch. Přinejmenším by to otřáslo pozicí Mirka Topolánka, která - navzdory jednotě, již občanští demokraté v souvislosti s kauzou Kořistka dávají najevo - nemusí zdaleka být tak pevná. Projevem blížícího se vnitrostranického střetu koneckonců může být i odchod Libuše Benešové z hlavní kanceláře - Benešová byla vždy vnímána jako člověk, který má blízko k čestnému předsedovi ODS Václavu Klausovi. Jistě, hovoříme zatím jen o příznacích, možnostech. Každopádně pravděpodobnost, že nejsilnější opoziční strana letos zažije nějaký silný otřes, je v tuto chvíli větší než byla před, řekněme, dvěma měsíci. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||