Eurem lze platit ve dvanácti z 25 stávajících členů Evropské unie

Tyto země tvoří skupinu tzv. "členských zemí EU s výjimkou". Zbývající Dánsko a Velká Británie mají "zvláštní status".

Podle nejnovějšího hodnocení Evropské komise a Evropské centrální banky nesplňuje kritéria pro přijetí jednotné evropské měny ani jeden z jedenácti adeptů, u nichž se zavedení eura předpokládá.

Česká republika na tom není úplně nejhůře, ovšem ani nejlépe.

Kritiku sklízí Polsko či Maďarsko, na druhou stranu Estonsko či Litva jsou za svůj postup spíše chváleny.

Zpráva neobsahuje žádná překvapivá sdělení. Jedním z hlavních problémů je stále rostoucí zadlužování.

Sobotkova obhajoba

Ministr financí Bohuslav Sobotka kritiku rostoucího zadlužení v případě České republiky nepovažuje za oprávněnou:

"Ze všech zemí Evropské unie snižujeme schodek veřejných rozpočtů nejrazantnějším způsobem a dodržujeme konvergenční program."

Ze všech zemí Evropské unie snižujeme schodek veřejných rozpočtů nejrazantnějším způsobem

"Překračujeme tříprocentní limit, který je stanoven jako jedno z konvergenčních kritérií. Česká republika se ale zavázala do roku 2008 stlačit deficity veřejných rozpočtů. A my plníme harmonogram, který jsme stanovili."

"Náš celkový veřejný dluh je pod limitem 60 procent HDP. A ani do roku 2010, kdy předpokládáme přijetí jednotné evropské měny, nepřekračujeme tu referenční hodnotu."

Důležitý je trend

Petr Zahradník z kanceláře České spořitelny pro záležitosti Evropské unie ale připomíná dikci Maastrichtské smlouvy, která předpokládá nejen splnění kritérií k určitému datu, ale také pozitivní trend ve vývoji hodnocených ukazatelů v delším čase:

HODNOCENÉ UKAZATELE KRITÉRIUM/ HODNOTY V ČR Hrubý veřejný dluh (v procentech HDP) 60 / 37,9 Deficit veřejných rozpočtů (v procentech HDP) 3 / 12,6 Cenová stabilita (průměrná měsíční změna v procentech) 1,5 procentního bodu nad úroveň ve třech zemích s nejnižší inflací v eurozóně / - 0,1 Dlouhodobé úrokové sazby (v procentech p.a.) dva procentní body nad sazby ve třech cenově nejstabilnějších zemích eurozóny / 4,1 Stabilita kurzu měny

"Pokud ve vývoji schodku státního rozpočtu registrujeme nějaký minimální trend, tak až někdy od roku 2000 nebo 2001 - a tam schodek ve vztahu k HDP soustavně roste."

"Zlepšování je patrné pouze v průběhu několika měsíců letošního roku, a tedy nelze tvrdit ani že Česká republika bude v tomto trendu pokračovat, ani že se otevírají dveře do eurozóny."

Potřeba razantních reforem

Viceguvernér české centrální banky Luděk Niedermayer se také netají skepsí, pokud jde o vývoj veřejných rozpočtů:

"Myslím si, že je na místě upozornit, že naší strategií fiskální konsolidace není zajištěno to, že budou vytvořeny podmínky pro přijetí eura v roce 2009 a 2010."

Česká ekonomika by podle jeho názoru byla schopná dosáhnout i ambicióznější cíle, než jaké vytyčuje současná politická reprezentace:

Strategie nepočítá se závažnými opatřeními, které budeme muset provést, hlavně mám na mysli penzijní a zdravotní reformu

"Pokud ekonomika roste, tak se automaticky zvyšuje příjem z daní, snižují se výdaje státu na nezaměstnanost a to by mohlo vést k tomu, že by klesaly schodky."

"Samozřejmě druhou alternativou je část těchto uspořených nebo nově získaných zdrojů utratit."

"Jaksi na doraz"

Luděk Niedermayer upozorňuje, že je třeba počítat nejen s běžnými výdaji, ale že se v blízké budoucnosti nevyhneme některým velmi nákladným krokům:

"Naše strategie nepočítá s některými závažnými opatřeními, která budeme muset provést. Je to především penzijní a zdravotní reforma."

"Tyto reformy, zejména penzijní, zvyšují schodek často o více než jedno procento ročně po několik následujících let."

Niedermayer konstatuje, že se s těmito reformami nepočítá, a cíl tři procent je tak stanoven "jaksi na doraz".

Papír snese mnoho

A co by tedy teď vláda měla dělat? Není na čase, aby vláda svou přístupovou strategii přehodnotila, anebo aby ji začala lépe a více plnit?

Přístupová strategie jako taková, tedy to, co je na papíře, je myslím v pořádku. Spíše ta realita je špatná Petr Zahradník, Česká spořitelna

Petr Zahradník konstatuje: "Přístupová strategie jako taková, tedy to, co je na papíře, je myslím v pořádku. Spíše ta realita je špatná."

Řešením by podle Petra Zahradníka bylo jednak vytvořit podmínky pro takový růst ekonomiky, který by znamenal dostatečný nárůst příjmů ve státním rozpočtu a současně citelný úbytek výdajů spojených s ekonomickou stagnací.

Druhým nezbytným krokem je podle ekonoma podrobná analýza nezbytnosti všech výdajových položek státního rozpočtu.

Spor o fiskální politiku

Vnímání času očima politika je ohraničeno volebním obdobím. Fiskálně náročná opatření jsou nezřídka načasována tak, aby přinesla popularitu a s ní spojenou podporu voličů.

Ekonomové se naopak snaží hodnotit konkrétní kroky podle všech dopadů, které lze předpokládat, a to i po skončení volebního období té které vlády.

I v České republice panuje ve věci fiskální disciplíny mezi vládou a centrální bankou citelné napětí, ne-li spor.

Ačkoli se Petr Zahradník nechce přiklánět na stranu té či oné instituce, přesto konstatuje:

"Česká národní banka cítí, že fiskální disciplína u nás není tak příkladná, jak by měla být. Mám pocit, že se svojí autoritou zasluhuje o to, aby se tato situace zlepšila právě na straně vlády. Rozhodně míč je v současné době na vládním hřišti."

Diskutabilní ukazatele, sporné hodnoty

V poslední době se také hovoří o tom, že kritéria, která by měla země splňovat pro přijetí eura, jsou nastavená špatně.

Současný systém neakcentuje reálnou růstovou výkonnost Petr Zahradník, Česká spořitelna

Petr Zahradník shrnuje, že spory mohou vzniknout jak o konkrétní hodnoty zvolených charakteristik, tak o samotný výběr ukazatelů:

"Stávající dvanáctka států Evropské měnové unie je z hlediska dluhů stále 10 procent nad úrovní, kterou předpokládá maastrichtské kritérium."

"Druhá věc je, že nominální kritéria vznikla na konci 80. a na začátku 90. let - v době, kdy inflace byla problém."

"Současný systém tak neakcentuje reálnou růstovou výkonnost. HDP se tam objevuje maximálně ve jmenovateli, takže je otázka, jestli by HDP neměl být jedním z kritérií, podle kterého budou země hodnoceny."

Nedostatky v legislativě

Česká republika podle Evropské komise také nesplňuje některé legislativní požadavky.

Česká národní banka cítí, že fiskální disciplína u nás není tak příkladná, jak by měla být Petr Zahradník, Česká spořitelna

Problémem je především v tom, že legislativa neodpovídá požadavkům na začlenění České národní banky do Evropského systému centrálních bank.

Ministr Sobotka přenechává iniciativu ČNB:

"V našem systému, kde je centrální banka nezávislá, v minulosti byla iniciátorem legislativních změn vždy centrální banka. "

"Očekávám, že ČNB položí na stůl určitý návrh a ministerstvo financí je připraveno pomoci při prosazení změny zákona. Ale je na centrální bance, aby řekla, v čem je problém."